RECENZE OJETIN: Volvo S80

Ojeté Volvo S80 je ve své druhé generaci skvělým přibližovadlem na dlouhé vzdálenosti. Podíváme se na jednotlivé motory a zhodnotíme jejich spolehlivost. Tichý, pohodlný a bezpečný švédský sedan se ve své druhé generaci jako nový prodával za ceny odpovídající prémiovému segmentu. Po letech je dostupnější i pro méně majetnější zájemce. Nepraktičnost sedanu ale zůstala - i u této generace počítejte s malým nakládacím otvorem zavazadelníku. Volvo S80 bylo postaveno na dlouhé cesty, kde podvozek poskytuje výborný komfort. Používá klasický McPherson vpředu a víceprvkové zadní zavěšení. Celkově má podvozek mnohem větší výdrž než u první generace tohoto modelu. Přesto jej ale u ojetiny prověřte.

Situace na trhu ojetin + nejčastější závady

Mezi ojetinami v ČR je dobrý výběr zejména dieselových verzí, které tvoří asi tři čtvrtiny z celkového počtu cca 50 kousků. V převaze jsou auta s šestistupňovou automatickou převodovkou Geartronic s kódovým označením AWTF-80 SC. Ta je vcelku spolehlivá, tedy pokud s ní zacházíte rozumně a hlídáte si intervaly výměny oleje po 60 tis. km. Zvyšuje ale spotřebu víc, než by bylo záhodno. A stejně tak i ubírá výkonu motoru. Mou volbou by byl bez ohledu na motorizaci manuál, u kterého nemusíte až do 300 tisíc kilometrů nic řešit. Verze s AWD jsou ale vždy s automatem. Před koupí se zaměřte i na podvozek. Hlavně u čtyřkolek do roku výroby 2010, kde často hučí ložiska zadního diferenciálu. A to je třeba bezodkladně řešit v menších specializovaných opravnách, kde se této časté závadě věnují. Ceny ojetin začínají už na 150 tis. Kč. Zde ale počítejte s nemalými náklady na údržbu vozu v rozumném technickém stavu, protože tyto ojetiny mají nájezdy přes 300 tisíc kilometrů. Vzhledem ke skutečnosti, že se druhá generace dosud prodává, pohybují se zánovní ojetiny v částkách kolem 800 tis. Kč.

Který motor vybrat

2,0 T5 - jde o motory Ecoboost od Fordu. Mají výkony 149 a 177 kW. Prodávaly se od roku 2010, slabší po roce skončila. Motor netrápí závažnější opakující se závady, občas se ale na Mondeu vyskytuje problém s praskajícími písty. Je tedy pravděpodobné, že může postihnout i S80.

3,2 R6 - Tento atmosférický benzínový motor se začal prodávat už v roce 2006 a to s výkonem 173 kW. O tři roky později posílil na 179 kW a v roce 2012 skončil. Je spolehlivý, ale samozřejmě nejede tak dobře jako přeplňovaný třílitr T6. Navíc je dost limitní i jeho zvýšený apetit.

3,0 T6 - Zážehový šestiválcový přeplňovaný třílitr poskytuje "es-osmdesátce" nejvyšší výkon 210 kW (285 k) při 5600 ot/min spolu s maximem točivého momentu rovných 400 Nm, které je dostupné v rozmezí 1500-4800 ot/min. Velice funkční nezbytností je pohon všech kol (AWD) realizovaný prostřednictvím Haldexu čtvrté generace. Základním rysem šestiválce je maximální kultivovanost jeho chodu. Do tohoto obrázku dobře zapadá sametově řadící automatický šestikvalt Geartronic, který při klidné jízdě zpravidla přeřazuje už okolo 1.500 otáček – stačí to. Z jeho chování je zřejmé, že prioritou není rychlost změny převodového stupně, nýbrž maximální plynulost, jak je u Volva dobrým zvykem. Prozatím příkladně spolehlivý, vždy ve spojení s pohonem všech kol. Konstrukčně oproti 3,2 V6 složitější, avšak jízdně naprosto skvělý. V praxi s ním budete jezdit za 10-12 litrů.

4,4 V8 - okrajová, u nás téměř nesehnatelná motorizace. Pokud chcete S80 s tou nejvyšší spotřebou, je to adept pro vás. Abychom mu ale nekřivdili, je příkladně spolehlivý.

2,0 D - nejslabší diesel pochází od PSA a ve Volvu S80 se prodával od roku 2007 do roku 2010. S výkonem 100 kW to v těžkém Volvu nebude žádný trhač asfaltu a rekordy v nízké spotřebě s ním také trhat nebudete. Je ale docela spolehlivý.

2,0 D3 a D4 - jsou pětiválce s výkony 100 a 120 kW. Nabízely se od roku 2010 a až na problémy s EGR ventily je jednotka poměrně spolehlivá. A hlavně úsporná, speciálně v kombinaci s manuální převodovkou. Mou volbou by byla její výkonnější verze. Pohlídejte si (po 50-60 tis. km) pravidelnou výměnu kladky řemene pomocných agregátů, což platí i pro verzi D5.

2,4 D5 - verze s výkonem 136 kW je mezi bazarovými vozy hojně zastoupena. Její slušná spolehlivost je prověřená v čase. Když už něco zazlobí, jde o zakarbonované vířivé klapky sání. Oproti verzi se 151 kW (jde o biturbo dodávané od roku 2009) má jednodušší konstrukci. Při pravidelné výměně rozvodů (po 160 000 km) mechanicky velice odolné a v případě, že auto nemá automatickou převodovku nebo absurdní kilometrický nájezd, je riziko závad vstřikovačů bohatě vyváženo poměrně slušnou spotřebou.



Plusy a mínusy

(+) přehledný informační systém(+) pohodlné sedačky(+) vzdušná atmosféra(+) mocný zátah motoru T6 ve většině jízdních situací(+) hladké řazení automatické převodovky(+) příkladné odhlučnění(+) komfort odpružení(+) bezpečnostní systémy(-) necitlivé řízení(-) méně místa pro kolena vzadu i na hlavu(-) pomalejší změny převodových stupňů automatu