RECENZE OJETIN: Mazda 3 (1. generace)

Hledáte dnes už levnou, spolehlivou a odolnou ojetinu? Nezapomeňte se v bazaru mrknout na "trojku" první generace. Mazda 3 využívá stejnou podvozkovou platformu jako Ford Focus nebo Volvo S40/V50, což jí dává do vínku výborné jízdní vlastnosti a komunikativní řízení. Vepředu jsou klasické McPhersony, vzadu potom nezávislé zavěšení Control Blade s trojicí nestejně dlouhých příčných a jedním podélným ramenem na každé kolo. Pokud nejsou nikde vůle, vše funguje skvěle a „utrhnout“ auto na kvalitní cestě chce opravdu hodně práce. Při větších nájezdech ale často vlivem vůlí dochází k rozhození geometrie, následkem čehož se nestejnoměrně sjíždí pneumatiky. Čím méně proto bude mít kupovaný exemplář najeto, tím lépe. Mazdu 3 můžete koupit jako pětidveřový hatchback, čtyřdveřový sedan nebo sportovní provedení MPS s přeplňovaným zážehovým motorem 2,3 MZR DISI.

Situace na trhu ojetin

Mazda 3 první generace se představila v roce 2003. O rok později rozšířil nabídku forďácký diesel 1,6 MZ-CD s výkonem 80 kW. Modernizace modelu proběhla v roce 2006, kromě decentní úpravy vzhledu dostal zážehový dvoulitr MZR novou šestistupňovou manuální převodovku a proměnné časování sacího rozvodu (1,4 MZR i 1,6 MZR jej mají už od začátku prodeje modelu), které pomáhá dosahovat mnohem lepších výsledků emisních hodnot. První generace byla v roce 2008 nahrazena generací druhou, která se vyráběla do roku 2013. Aktuálně se ceny první generace pohybují od cca 50 tisíc korun do 150 tisíc korun. V nabídce převládají dieselové motory 1,6 MZ-CD o výkonu 80 kW. U benzínových motorů narazíme nejčastěji na 1,6 MZR (77 kW)

Nejčastější závady

Ojeté Mazdy 3 netrápí vážné problémy, obzvláště benzínové verze jsou velmi spolehlivé. Občas zlobí elektrické ovládání oken, výjimečně i snímače airbagů. Problémem, jenž by člověk nečekal, je koroze. Napadá nejčastěji lemy zadních blatníků, podběhy a zadní dveře vozů z prvních let výroby, u všech potom napadá výfuk. Benzínové šestnáctistovky měly zkraje produkce problémy s kluznými ložisky vačkové hřídele. Výjimkou nejsou ani opotřebená ložiska kol nebo špatná geometrie na přední nápravě.

Který motor vybrat

Pod kapotu se dostala celá řada benzínových motorů a dá se říci, že ani s jedním neuděláte chybu z hlediska spolehlivosti. Základní čtrnáctistovka se ale hodí především pro klidné řidiče, jelikož jejích 59 či 62 kW výkonu na svižnější jízdu nestačí. Na dálnici se potom kvůli krátkým převodům trápí ve vysokých otáčkách, což s sebou nese nejen vyšší spotřebu, ale také hlučnost.

Šestnáctistovka se 77 kW už je na tom s dynamikou lépe, převody má ale stejně krátké, tudíž se pro dálniční sprint příliš nehodí. Pokud tento motor v minulosti postihla nějaká závada, většinou to bylo už po ujetí cca 100 tisíc kilometrů, kdy se díky konstrukční chybě zadřela kluzná ložiska na vačkové hřídeli. Na tuto závadu proběhla svolávací akce a týká se jen prvních dvou ročníků výroby. U zážehových motorů měňte motorový olej specifikace SAE 5W-30 klasicky po roce. Benzínové jednotky mají rozvody poháněné řetězem. U dieselů je řemen, který měňte u 2,0 MZ-CD po 120 tisících kilometrech, u 1,6 MZ-CD pak po 240 tis. km.

Velmi dobrou volbou je dvoulitr o výkonu 110 kW. Ten je pro svižnou jízdu jako dělaný a hlavně má lépe odstupňované převody pětistupňové převodovky, při dálniční stotřicítce se otáčky pohybují okolo přijatelných tří tisíc za minutu. Pokud Vám mohu poradit, hledejte vozy od roku 2006, kdy proběhla modernizace a dvoulitr dostal nový šestistupňový manuál, který dokáže ještě lépe využít jeho potenciál. Pro fajnšmekry je tu ještě provedení MPS, narazit na něj je ale velké štěstí a jeho cena o mnoho vyšší.

Vznětový motor 1,6 MZ-CD se nabízel ve dvou verzích. Slabší o výkonu 66 kW nemá filtr pevných částic a můžete na ni narazit u vozů z dovozu (u nás se nikdy neprodávala). Silnější verze má výkon 80 kW a stejně jako slabší verze pochází z dílny PSA a Fordu. Jde o spolehlivý motor, který mohu doporučit. Sporadicky dochází k poruchám EGR ventilu nebo k vydření ložisek turbodmychadla.

Nejsilnějším dieselem pod kapotou trojky byl 2,0 MZ-CD s výkonem 105 kW. Ten se na vybraných trzích prodával od roku 2006 a najdete jej třeba i ve větší mazdě 6. Využívá vstřikování japonského výrobce Denso a celý motor byl vyvinut přímo samotnou automobilkou Mazda. Opět jde o spolehlivý motor, který se ale v nabídce ojetin vyskytuje v malém množství.

Plusy a mínusy

(+) přesné řazení(+) přesné řízení(+) spolehlivé motory(+) pohodlná přední sedadla(+) kvalitní zpracování interiéru

(-) dražší originální díly(-) jednozónová klimatizace(-) koroze