Vývoj auta trvá tři a půl roku

Vyvinout nové auto od návrhu po hotový model trvá ve Škodovce přibližně 3,5 roku. Na nových nápadech se však pracuje i deset let dopředu.

"Při testování každého modelu se rozbije zhruba 150 aut. Padesát z toho jsou prototypy dělané ručně, jejichž cena se pohybuje ve stovkách tisíc eur," říká vedoucí oddělení Bezpečnost a zkoušky vozu ve vývojovém centru Škoda Auto Petr Kraus. Právě na vývoj a inovace dává mladoboleslavská automobilka, která jako jediná v Česku má vlastní vývojové a výzkumné centrum, stále více peněz. Není divu, životní cyklus jednotlivých modelů se neustále zkracuje a je třeba vyvíjet a inovovat. Do roku 2015 chce automobilka obnovit všechny modelové řady. Už letos se na trhu objeví dílčí modernizace vozů Yeti a Superb, v létě navíc přijde druhá karosářská verze vozu Rapid, zvaná Spaceback.

Neúspěch v testu Fabie před šesti lety, která jen těsně na pět hvězdiček nedosáhla, se právě ve Škodovce stal impulzem pro větší investice do vývoje a změnu přístupu. Firma se teď snaží plnit potřebná kritéria s daleko větší rezervou. Zavedla třeba jako jediná ve střední Evropě zvláštní tým, který zkoumá jednotlivé nehody přímo na silnicích. Podle toho se potom například upravují testovací programy.
A na jaké bezpečnostní "vychytávky" v podání Škody se můžeme těšit v budoucnu? Kraus vidí budoucnost například v lepší komunikaci automobilů s okolím. "Dnes jsou asistenční systémy poměrně robustní a jednoduché, aby se s nimi zákazník naučil zacházet. Proto se vám stane, že když před vámi odbočuje auto, začne váš automatický tempomat brzdit, i když vy byste to neudělal," říká Kraus.

Právě tyto technologie podle něj půjdou kupředu. "Všechno jde - ve chvíli, kdy k radaru v autě připojíte kameru a začnete rozeznávat tvary, stane se potom mnohem citlivější. Bude umět rozeznat blinkr a uvidí, že auto před vámi odbočuje, rozezná červenou na semaforu, podřadí a začne brzdit. Na tom se v autoprůmyslu pracuje," dodává.

A to nejen na technologické, ale i na legislativní úrovni. To je první krok, který je třeba udělat, aby všechny automobilky věděly, na jakém společném základě budou jejich systémy fungovat. "Mluvit spolu se totiž musí naučit nejen škodovky mezi sebou, ale třeba i s mercedesem nebo toyotou. K tomu je potřeba vědět, jak budou pro takové systémy nastavena pravidla," uzavírá Kraus.