Mazda 5 na vlastní kůži - první dojmy

Sedmimístných minivanů přibývá jako hub po dešti. Mazda 5 je jednou z nich. Měli jsme možnost tuto novinku krátce projet a přinášíme první dojmy.

Sedmimístných minivanů přibývá jako hub po dešti. Mazda 5 je jednou z nich.

Před šesti lety spatřil světlo světa první rodinný minivan, který nabízel místo pro sedm lidí. Opel Zafira neměl delší dobu konkurenta a tvrdě toho využíval. Před pár lety se však pytel rodinných vanů pro sedm cestujících roztrhl a novinka v tomto segmentu by sedmimístnou alternativu přehlížet neměla.
Samozřejmě že při obvyklé délce těchto aut kolem 4,4 metru nelze třetí řadě cestujících nabídnout zcela komfortní svezení, ale je na tvůrcích automobilů najít optimální řešení. Mazda zvolila klasickou konfiguraci 2 + 3 + 2, a aby se mohla hodně „rozmáchnout“, nadělila modelu 5 mimořádnou délku 4,505 m. Jen Renault Grand Scénic se novince blíží s 4,493 m, ostatní mohou jen závidět. Jak se nám v novince z Hirošimy jezdilo?
Posez za všestranně seřiditelným volantem je velice příjemný, sportovní charakter pracoviště řidiče se bude zamlouvat především mužské části populace. Nastoupíte i vystupíte pohodlně díky vysoko koncipovaným sedadlům a řidiče potěší řadicí páka umístěná na středové konzole. Zde se také nachází ovladač navigačního systému. Kvůli němu je řadicí páka od řidiče dále než by se nám zdálo optimální. Perfektní řazení navazuje na tradici modelu 3, na jehož prodlouženém podvozku „pětka“ stojí.
Druhou řadu sedadel tvoří dvě na sobě nezávislá křesla, přičemž ze sedáku toho levého lze vyklopit nouzový prostřední sedák. Ten je však tak úzký, že dospělého nepojme a dítě zde odpovědný řidič bude vozit asi jen těžko, protože obvyklá dětská sedačka potřebuje více místa do šířky.
Ke genům minivanů patří značná variabilita interiéru, aby rodinka si vozidlo mohla přizpůsobit okamžitým potřebám. Proto lze sedadla prostřední řady nezávisle posouvat, všude na vás „číhají“ odkládací prostory a sklon opěradel je též seřiditelný. Z opěradla nouzového sedadla můžete vytvořit loketní opěrku pro krajní cestující a ještě z pravého sedáku vyklopit mezi prostřední cestující praktický košík třeba na svačinku.
Jak jsme již poznamenali dříve, přístup k sedadlům mazdy je příkladný. Na tom se velkou měrou podílejí boční posuvné dveře, které nejen umožňují pohyb kolem auta v úzké mezeře, ale také kolmé nastupování do něj ke druhé a potažmo třetí řadě sedadel. Vzadu jsme nalezli dvě samostatná křesla, která se vzhledem k omezenému prostoru pro kolena hodí spíše ke kratším vyjížďkám.
Díky Karakuri systému lze zadní sedadla zasunout do podlahy jediným pohybem a vznikne tak rovná ložná plocha. Tu rozšíříte sklopením prostřední řady sedadel a z Mazdy 5 tak vznikne malá dodávka. Škoda jen, že nelze podobně jako v modelu 2 překlopit opěradlo řidiče pro převážení dlouhých předmětů.
Projížďky nám zpříjemňovalo perfektně jisté chování vozu v zatáčkách a velmi účinné brzdy.
Ze čtveřice motorů jsme vyzkoušeli oba zážehové čtyřválce 1,8 a 2,0 litru, turbodiesel 2,0 MZR-CD ve dvou výkonových verzích 81 a 105 kW bude k dispozici na podzim. Základní osmnáctistovka měla s vozem v kopcovitém terénu hodně práce. Pro městské podmínky dobře postačí jako i méně náročnému řidiči mimo aglomerace.
Plně nás uspokojil dvoulitr o výkonu 107 kW, který měl dost síly nejen v náročných stoupáních, ale také k rychlému předjíždění. Podle palubního počítače si řekl o 8,6 l/100 km, což je na tak rozměrný vůz slušný výsledek. Osmnáctistovka by měla být asi o 0,3 l spořivější.
Importér Mazdy pokračuje v tradici bohatě vybavených již základní verzí, a proto v modelu pět nemůže chybět šest airbagů, ABS či automatická klimatizace.

+ bocni posuvne dvere a vyborny pristup do auta zejmena v mezere velmi
+ lehke otvirani posuvnych dveri - nejsou tezke atraktivni design
+ karakuri system sklapeni poslednich dvou sedadel

- nouzove prostredni sedadlo druhe rady
- posledni dve samostatna sedadla jen pro kratke cesty
- zadne sedadlo nejde na rozdil od vetsiny ostatnich mini MPV vyndat