Že jsou SUV moderní trend? V USA jezdily už v šedesátých letech

Americká automobilka změnila pohled na auta s pohonem všech kol. V padesátých letech s pohonem 4x4 jezdily jen off-roady. Pak ale přišel rodinný zázrak jménem Internationl Harvester Scout. Auto, které sveze celou rodinu, ale zároveň bude schopné v terénu? To bylo v padesátých letech nemyslitelné. S pohonem všech kol jezdily Jeepy nebo Land Rovery. Na konci dekády se ale začaly objevovat nápady na schopné auto pro všechny. Jednou z firem,, která o podobném voze začala uvažovat, byla obří americká korporace International Harvester.

Název firmy nikomu v Evropě, potažmo v Česku mnoho neřekne. Jenže s rokem založení 1901 patří mezi nejstarší stále fungující výrobce stojů ve spojených státech. Kromě traktorů, kombajnů nebo pracovních aut produkuje i slavné žluté americké školní autobusy. A v Evropě na její produkty narazíte třeba když potkáte červený traktor s nápisem Case IH na boku.



Zpět ale do konce padesátých let, kdy designér Ted Ornas dostal zadání od vedení firmy, aby postavil rekreační 4x4 auto pro běžné lidi. Bez jediné předlohy, bez jediného modelu dlouho přemýšlel nad tím, jak by měl takový stroj vypadat. Když přišel na základní tvary, uvažoval o výrobě plastové karoserie, kterou by dodával pneumatikářský gigant GoodYear. Nakonec z toho naštěstí sešlo a v roce 1960 se mohl představit první model jménem International Harvester Scout.

Jako žigulík

Auto mělo opravdu jednoduchý design. Nejen kvůli zlevnění výroby, ale i faktu, že tak má řidič nejlepší přehled o karoserii a vyhne se nechtěným odřeninám. Příď třídveřového vozu (první model s označením 80) tak trochu připomínala ruský žigulík. Dvě kulatá světla po stranách, maska chladiče, logo uprostřed a nic víc. Vozy se prodávaly jako otevřený pick-up, s odnímatelnou střechou a také s kompletním zakrytím korby. Boční posuvná okna byla odnímatelná a čelní okno sklopitelné podobně jako u terénních Jeepů.

Pod kapotou se postupně začala objevovat řada motorů. Základem byl atmosférický řadový čtyřválec Commanche, samozřejmě benzinový, s objemem 2,5 litru a výkonem 93 koní. Existovala ale ještě jeho turbo verze o síle 111 koní, od které se brzy opustilo. Na výběr pak byly i objemnější čtyřválec a šestiválec – oboje v řadě a ještě později také pořádný americký V8. Ten se už ale objevoval v novějších verzích 800 vyráběných od roku 1965.

Díly do systému pohonu všech kol dodávala americká společnost Dana. Zajímavostí bylo hned několik - například diferenciály na přední i zadní nápravě byly vyosené na stranu spolujezdce, to proto, aby se doprostřed podařilo vměstnat hnací hřídel i redukční převodovku. Inženýři udělali skládačku z různých součástek, takže z fabriky vyjížděla aut s mixem převodovek i diferenciálů. Dokonce bylo možné objednat si na zakázku kýžený převodový poměr. Každé auto proto bylo osazeno štítkem, kde byly převodové poměry uvedeny. Za pár let ale zrezl a přestal být čitelný. Novodobí majitelé tedy můžou hádat, nebo hledat v registrech.

Drsný na pohled

První generace Scoutu byla co do zpracování i vzhledu poněkud drsná a i když se jí dařilo lákat nové řidiče do dosud neznámé kategorie, neměla ještě všechny trumfy na to, aby se stala masově rozšířeným 4x4 autem pro každodenní použití. Deset let poté ovšem přišel Scout II, který se vyráběl mezi lety 1971 až 1980. Vůz s typickým vzhledem té doby se vyráběl v mnoha verzích, s moderní výbavou a pohledným designem.



Za zmínku stojí například model Scout II Traveler, který byl – jak název napovídal, určen hlavně na cestování. Třeba za dovolenou. Měl nápaditá barevná provedení, bohatší výbavu (například se objevily kotoučové brzdy), a měl také prodlouženou karoserii. Díky tomu mohl nabídnout až tři řady sedadel, jakkoliv je prostornost takového auta na dnešní poměry směšná.

Vznikly také další speciality, jako například Soft-Top Safari. Pick-up s otevřenou střechou, bezpečnostním rámem a bez dveří byl připraven na hrátky v písku a divočině. Nabídku motorů, která původně zahrnovala jednotky vlastní výroby (označené jako IH), vystřídaly nové od jiných výrobců. Dodávala je American Motors Corporation, a když přišel čas na naftový pohon, nabídl ho japonský Nissan.

Švýcarský výstřelek

Scout žil dvojí život. Stal se totiž základem i pro luxusní automobil Monteverdi Safari, který si v druhé polovině sedmdesátých let vzal inspiraci u britského Range Roveru. Švýcarská firma chtěla zaujmout nejbohatší klientelu, což se jí nakonec moc nepovedlo.

Dnes Scout nepatří mezi bezvýznamné veterány, a tak ho běžně najdeme v rukách fanoušků jezdění v terénu. Vozů je hodně, i když některé z nich potkal rezavý hrob. Za dvacet let produkce vyjelo ze závodu Fort Waye v Indianě téměř 533 tisíc kusů. „Scout, který jsme představili jako pick-up, přichystal pódium pro budoucí zábavné vozy s pohonem všech kol, které se objevily v sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech,“ ohodnotil po letech designér Ted Ornas svou práci.