#foto21520Jako hybridní vozidla jsou obecně považovány všechny vozy, které pro svůj pohon používají kombinaci více zdrojů energie. Podle české legislativy jsou takto označovány pouze automobily, které kombinují spalovací motor s elektromotorem. Problematika hybridů je ovšem poněkud složitější a samotných hybridů, které vyhovují i české právní terminologii, existuje hned několik druhů. Ty se od sebe liší právě použitou technologií. Nejdříve je nutní zmínit takzvaný mikro-hybrid, což značí vůz se systémem start-stop a jako „micro hybrid drive“ je známý především díky značce Smart. Principem technologie je skutečnost, že motor při nízké rychlosti při dobržďování vypíná. Tato technologie ale není dle české legislativy uznána jako hybridní, neboť nekombinuje spalovací motor s elektromotorem. Další verze hybridů již toto základní pravidlo hybridních pohonů splňují. Takzvaný mild-hybrid je technologie, kterou používá Honda. Konvenční motor je kombinován s elektromotorem, ovšem samostatná jízda pouze na elektrický pohon není možná. Baterie vozu se dobíjí rekuperací při dobržďování a elektromotor slouží „pouze“ jako jakýsi „podpůrný zdroj výkonu“, který asistuje při akceleraci. Nejčastěji tedy při rozjezdu vozu a předjíždění. Výsledná úspora paliva je tak menší, stejně jako snížení emisí CO2. Další technologií je pak full-hybrid, nebo také česky plný hybrid, což je hybridní vůz, který nabízí krátkodobý pohyb pouze na elektřinu za baterií. Tuto technologii využívá například Toyota v Priusu, Lexus, Mercedesu a další výrobci. Výrazným hendikepem této technologie je však maximální rychlost, do které mohou být vozy poháněny pouze bateriemi a jezdit tak s „nulovými“ emisemi a spotřebou. Rychlost je většinou omezena na 40-50 km/m a „čistý provoz“ tak lze využít krátkodobě například ve městě při popojíždění v kolonách. Nejvyšším stupněm ve vývoji hybridů jsou pak takzvané „plug-in hybridy“ neboli „hybridy do zásuvky". Baterie těchto vozů lze dobít vedle rekuperace energie také jednoduchým připojením k elektrickému zdroji. Průkopníkem v této oblasti je Chevrolet Volt a jeho evropský „bratříček“ Opel Ampera a také Toyota Prius Plug-in hybrid, která právě míří do evropských autosalonů.
Hybridy ve statistikách prodejnosti
#foto21521Samostatné statistiky prodejů, respektive registrací hybridních vozů v České republice provádí Svaz dovozců automobilů až od letošního roku. I tak za první tři měsíce roku 2012 není statistika prodejů těchto vozidel v ČR příliš optimistická. Domácímu trhu nejvíce dominoval Lexus RX, kterého se prodalo rovných 16 ks, dále s odstupem následuje Honda CR-Z se čtrnácti exempláři a Lexus CT s devíti prodanými vozy. Etalon třídy hybridů Toyota Prius byla se sedmi prodanými exempláři předstižena také svým sourozence Toyotou Auris, které se prodalo o jeden vůz více-tedy celkově 8. Prius tak v prodejnosti předstihl pouze Hondu Jazz, kterou si za letošní rok pořídili čtyři zájemci. Protože souhrnná samostatná čísla registrací pouze fleetových zákazníků nejsou k dispozici, je z uvedeného výsledku prodeje zřejmé, že jak české firmy, tak ani běžní motoristé hybridním vozům v současnosti příliš neholdují. Stejně tak elektromobilům, kterých bylo za celý loňský rok v České republice prodáno pouze 54. Průkopníkem mezi českými firmami je pražská centrála Vodafonu, která provozuje flotilu pěti hybridů Toyota Prius a dalších třech hybridních sourozenců Toyota Auris HSD Tato vozidla zakoupili již v roce 2008 a v současné době vozy v rámci operativního obměnili Priusy za jejich třetí generaci. Z dalších firem se jedná spíše o menší společnosti a jejich počet se celkově blíží maximálně několika desítkám. Na vině je nejpravděpodobněji česká legislativa, respektive systém podpory těchto vozidel. Hybridy si tak kupují především společnosti, které chtějí dát na odiv svůj „ekologický“ image. Výrazně vyšší pořizovací hodnota oproti vozům s konvenčním pohonem totiž sráží případnou realizovanou úsporu PHM. Svoji roli také hraje obava z technických problémů a nákladnosti případných oprav těchto vozů nebo skutečnost, že firemní politika českých firem prostě na tyto vozy stále není přizpůsobená a zavedení hybridů do vozového parku by přineslo pouze navýšení nákladů bez výrazného přidaného efektu.
Podpora státu
#foto21523Jediná podpora, jakou Česká republika provozovatelům hybridů nabízí je nulová silniční daň. Ta se samozřejmě týká pouze firem, takže běžní motoristé k pořízení hybridů, ale i elektromobilů nejsou, na rozdíl od zahraničí, motivováni vůbec. To pravděpodobně vysvětluje nízké prodejní statistiky těchto vozů. Každopádně nulová silniční daň platí také pro vozidla s pohonem na LPG nebo CNG, stejně tak autobusy linkové přepravy. Tuto situaci komentuje Aleš Inda z Hondy následovně: „Úroveň podpory ekologických vozidel ze strany státu je v současnosti zanedbatelná. Větší podpora ekologických vozidel by pomohla obnovit vozový park v České republice, což by přispělo k nižšímu zatížení životního prostředí.“ S těmito slovy lze určitě souhlasit a dokazuje to také stav na západ od našich hranic, kde se s hybridy ve fleetech potkáme daleko častěji a souvisí to i se zajímavější podporou ze strany státu. Příkladem je dotace až 2800 EUR pro ekologická vozidla v Itálii nebo ceníková sleva 25%, a to až do výše 5000 liber, která platí pro hybridy ve Velké Británii. Stejně tak je možné obdržet prémii 2000 EUR na nákup hybridního vozu, který vypouští méně než 135gCO2/km ve Francii.
Ať tak či onak, hybridní vozy v českých fleetech zatím výrazné opodstatnění nemají. Jejich výhodou je vedle nižší spotřeby především ekologická image, kterou provozem hybridů nebo dalších ekologických vozů vysílá firma do světa. Negativem hybridů je především jejich vyšší pořizovací cena, která jakoukoliv úsporu PHM hravě smázne. Stejně tak obava o životnost hybridního systému a případné zvýšené servisní náklady. Stejně tak diskutabilní „čistota“ elektrické energie, která je právě prodejci ekologických vozů udávána jako zcela „bez emisí“. Na toto téma by se dala vést dlouhá diskuze. Pokud se však do budoucna změní systém podpory ze strany státu, budou mít hybridní auta v fleetech určitě svoje místo.
Výhody hybridů
+ nižší emise CO2
+ nižší spotřeba paliva
+ekologická image
Nevýhody hybridů
- vyšší pořizovací cena
- životnost baterií
- omezený zavazadlový prostor