Tvůrci Opelu Crossland uměli čarovat na malém prostoru, ukázal redakční test

V recenzi menšího rodinného crossoveru jsem se zaměřil především na možnosti používání v praxi. Dojem z auta lehce kazila pouze automatická převodovka. Takzvané crossovery jsou dnes u běžných motoristů velmi oblíbené. Nenabízejí sice zpravidla pohon všech kol, ale mají vyšší karosérii, která jim jednak dodává žádanou mohutnější vizáž a současně se dovnitř pohodlněji nasedá.

Jedním z klasických vozů této kategorie, který ve své kategorii na našem trhu dlouhodobě patří mezi ty úplně nejžádanější, je Opel Crossland. Jeden exemplář ve verzi po faceliftu jsem zkoušel v rámci týdenního redakčního testu.

Na to, jak vypadal, se můžete podívat do naší galerie, kde v popiscích pod snímky uvádím další informace o voze

Modernizace autu, který dříve býval spíše takovou šedou myškou, rozhodně prospěla. Jeho příď teď působí moderně, sportovně i přiměřeně agresivně. Atraktivitě napomáhá také příplatkové dvoubarevné lakování a poměrně decentní plasty po celém obvodu spodní části karosérie.

Pro test jsem získal exemplář, který poháněla osvědčená zážehová přeplňovaná dvanáctistovka vyvinutá motoráři francouzského koncernu PSA.

V tomto případě byla naladěná na výkon 130 koní, což je na poměrně malé auto opravdu solidní hodnota. Tato varianta pohonné jednotky se ale vždy pojí s šestistupňovou automatickou převodovkou. Bohužel, jak jsem si ověřil v řadě jízdních situací, toto ústrojí trošku kazí dojem z tohoto vozu. Řadí pomalu, občas váhá nad volbou vhodného převodového stupně a zvyšuje spotřebu.

Také proto jsem jen občas zaznamenal při testovacích jízdách průměrnou spotřebu pod hodnotou 7 litrů. Na dálnici, při dodržování horního tuzemského limitu, ukázal palubní počítač 7,2 litru.

Jinak je ale Crossland výborně vymyšlené auto. Na to, že je dlouhé jen necelých 422 centimetrů, je v něm překvapivě hodně místa. To platí pro lidi na předních sedačkách, vcelku pohodlně se usadí také průměrně velcí dospělí vzadu a v kufru zbyde ještě docela hodně prostoru pro kufry nebo jiné věci.

Zadní sedačky lze posouvat, prostřední část zadního opěradla se dá sklopit, takže třeba i lyže převezete uvnitř.

Výbava ve voze s nejvyšší výbavou byla až překvapivě bohatá. Nechybělo například vyhřívání sedaček, volantu a čelního skla, průhledový displej, sedačky s možností prodloužení sedáku, dvouzónová klimatizace nebo volič jízdních režimů upravujících chování vozu v závislosti na povrchu pod koly. Běžný řidič pohybující se na českých vozovkách, případně na krátké úseku nezpevněné cesty vedoucí k chatě či k chalupě se bez této vymoženosti ale nejspíše obejde. Vždy totiž točivý moment proudí jen na přední kola.

Velmi se mi líbilo klasické a ergonomicky dobře promyšlené uspořádání ovládacích prvků v prostoru kolem sedačky řidiče. Třeba centrální displej doprovází fyzická tlačítka, včetně knoflíku pro zesilování a zeslabování audia, u voliče automatické převodovky lze jedním pohybem prstu vypnout systém start&stop nebo ten pro udržování vozu v jízdním pruhu, vyhřívání volantu se zapíná logicky právě na tomto ovládacím prvku a teplotu klimatizace upravíte jednoduchým pootočením knoflíků.

I v této vrcholné verzi zůstal analogový, ale výborně přehledný přístrojový štít a klasická manuálně ovládaná páka parkovací brzdy.

Při testování mě potěšila i jedna zdánlivá drobnost, kterou je plynová vzpěra kapoty. Například v zimě, kdy je nutno často dolévat nemrznoucí směs do nádobky ostřikovačů, odpadá nutnost manipulovat zkřehlými prsty se studenou a často špinavou drátěnou vzpěrou.

Mezi mínusy naopak patří přece jen hůře odhlučněný motor a skvělý není kvůli hodně skloněnému masivnímu sloupku čelního skla ani výhled šikmo vpřed.

Jízdní vlastnosti odpovídají této kategorii vozů s poměrně úzkým rozchodem kol a vyšší stavbou karosérie. Nejníže umístěná část podvozku se nachází ve výšce 170 milimetrů, což umožňuje výše zmíněný průjezd lesní či polní cestou. Současně to ale občas přináší rozhoupání karosérie po přejezdu větších nerovností a větší náklony při rychlejších průjezdech ostřejších zatáček. Pokud v nich navíc natrefíte na nějakou tu prohlubeň či naopak vystouplý povrch, může záď lehce poodskočit. Jestliže však zvolníte na tempo obvyklé při rodinných vyjížďkách, pak už důvody ke stížnostem nebudou prakticky žádné.

Plusy:
• výborně vyřešený vnitřní prostor
• klasický způsob ovládání důležitých funkcí
• solidní výbava
Mínusy:
• váhající automatická převodovka
• horší výhled
• jen průměrný podvozek
• Karosérie: pětimístné pětidveřové SUV
• Motory/Spotřeba: Zážehový přeplňovaný tříválec 1,2 /83 – 130 koní- 5,8-6,2 litru, vznětový přeplňovaný čtyřválec 1,5/ 110 koní – 4,9 litru
• Převodovky: pětistupňová manuální, šestistupňová manuální, šestistupňová automatická
• Vnější rozměry: 4217x 1765x1605 mm
• rozvor: 2604 mm
• Zavazadlový prostor: 410-520/1255 l
• max. rychlost 185-198 km/hod
• Zrychlení 10,2-11,8s
• Ceny: od 459 990 Kč