TEST: Citroën DS 3 je po modernizaci ještě pohlednější. A pořád umí pobavit

Automobilka Citroën z původně luxusní řady modelů DS nedávno vytvořila samostatnou značku. Stylový hatchback DS 3 byl v roce 2009 prvním autem francouzské automobilky, který nesl nové logo se dvěma písmeny. Prvním vozem samostatné značky DS však už nebude, tento úkol připadl vlajkové lodi DS 5. Takže i když byl fešácký drobek poměrně nedávno modernizován, stále ještě na sobě nese znaky Citroënu.

Hlavní změnu představují nové světlomety, které spojují xenonovou technologii a LED diody. Podle výrobce kombinace trojice LED modulů a jednoho xenonového modulu zajišťuje lepší viditelnost a také snižuje spotřebu energie. LED diody přitom mají vydržet 20 tisíc hodin, takže jsou dvacetkrát trvanlivější než halogenové žárovky.



A navíc, nové světlomety skvěle vypadají a parádně oživily už tak zajímavý výraz malého hatchbacku. To asi bude pro potenciální kupce nejzajímavější.

Kromě toho modernizace přinesla rozšíření nabídky individualizace, zájemce si například může zvolit laserem vyryté motivy města na liště palubní desky nebo sítotiskový vzor na zadních bočních oknech. Škálu laků doplňuje nový perleťově bílý odstín, dostalo se i na nové čalounění a nová hliníková sedmnáctipalcová kola s diamantovým výbrusem. Výbavu může obohatit zpětná parkovací kamera.




Jinak je ale všechno při starém, což v případě DS 3 není ani trochu špatná zpráva.

Interiér je totiž hodně příjemný, zvlášť v případě vyšších výbav. Kabina sice vychází z "obyčejného" modelu C3, ale díky použití zajímavých dekorů vypadá výrazně hodnotněji. Povedená jsou kožená sedadla (jen je škoda, že se nedají nastavit do nižší polohy), líbí se mi také malý volant a protože celek tvoří detaily, tak musím zmínit i skutečnost, že DS3 uvnitř vždycky hezky voní. Má totiž ve výbavě decentní aromatický osvěžovač vzduchu. Ano, je to drobnost, ale i díky se uvnitř prostě cítite dobře.

Jen na multimediálním systému a jeho ovládání je znát, že už něco pamatuje. Funkčně je ale v pořádku.




Kabina jinak vzhledem k rozměrům a koncepci třídveřového vozu samozřejmě nevyniká prostorností. Vpředu je všechno v pořádku, vzadu je stav podstatně horší. Využitelnost zadních sedadel navíc snižuje i horší přístup k nim. Skromný je zavazdelník, který pojme jen 285 litrů nákladu. Pro městské auto jsou ale jeho možnosti víc než dostatečné.

I když DS 3 vypadá, zvlášť v testovaném bílém provedení, stylově a roztomile, umí se hezky rozparádit. Zásluhu si připisuje především motor, rovnou ten nejlepší v nabídce.

Benzínová přeplňovaná šestnáctistovka THP zůstává po modernizaci beze změn. Poskytuje výkon 156 koní, což je na necelých 1150 kilogramů vážícího prcka slušná porce. Turbomotor má navíc hodně sympatický charakter.




Maximum točivého momentu je k dispozici už od 1750 otáček a od této hranice se motor prezentuje téměř lineárním nárůstem výkonu až skoro k omezovači, který zasahuje v 6600 otáčkách. Zřetelná výkonová špička sice chybí, ale to snad ani nevadí. Další silnou stránku "turbošestnáctky" je také poměrně pohotová odezva na plyn a jen skromný turboefekt. Stačí lehce přitlačit pravou nohou proti podlaze a malé "déesse" ochotně vypálí kupředu. Právě ta chuť zrychlovat mě moc bavila.

Pohonné ústrojí také vytváří příjemný zvuk. Při klidné jízdě je jen lehce ubručený, ale když se rozhodnete auto pořádně prohnat, přidá se kromě vyšší hlasitosti také darebácké "štěkání" po ubrání plynu. DS3 i díky tomu působí nadšeně a hravě.



Tento dojem umocňuje i zbytek auta. Technika se totiž neměnila, takže řidičské dojmy zůstavají stejné jako u vozu před faceliftem.

Podvozek je sice tvrdý, na rozbité silnici (zvlášť v kombinaci se sedmnáctipalcovými koly) prozrazuje každou nerovnost a občas i nepříjemně odskakuje, ale v zatáčkách a na hladké vozovce však funguje skvěle. Někdy se DS 3 zachová až zřeštěně, třeba když v rychlém oblouku zvedne jedno zadní kolo, nebo po ubrání plynu lehce vyhodí záď, ale nikdy to není záludné. Vždy víte, co se s autem zrovna děje.



Drobnou výtku lze mít k řízení, které by mohlo být strmější i citlivější. Naopak krátké a "mechanické" řazení je bez výhrad, trvanlivě působily i brzdy.

Kromě slušné dynamiky a zábavného jízdního projevu potěší ale i tak "přízemní" záležitost jako přijatelná spotřeba paliva. DS 3 s přeplňovanou šestnáctistovkou snadno jezdí za 5 až 8 litrů benzínu. Při ostrém zacházení apetit vcelku pochopitelně stoupne na dvouciferné hodnoty.



Co naopak příliš nepotěší, je cena. Základní provedení vyjde na 424 500 korun - už tato částka vypadá u tak malého auta bláznivě, navíc jej pohání nepříliš potentní tříválec. Nejlevnější verze s testovanou jedna-šestkou stojí už 525 700 Kč. A pokud zatoužíte po lepší výbavě, může se cena za povedenou francouzskou stylovku snadno přehoupnut přes 650 tisíc. DS 3 holt není pro každého. Je to auto, které se nekupuje rozumem.

Kompletní ceník najdete zde.

Citroën DS 3: Hodnocení a technické údaje
+	vzhled
+	silný a úsporný motor
+	povedený interiér
-	vyšší cena
-	méně citlivé řízení
-	zadní náprava občas odskakuje
motor	zážehový čtyřválec, přeplňovaný
objem	1598 ccm
max. výkon	115 kW (156 k) při 6000 ot/min
max. točivý moment	240 N.m při 1750 - 4000 ot/min
převodovka	manuální, šestistupňová
max. rychlost	210 km/h
zrychlení 0 - 100 km/h	7,3 s
kombinovaná spotřeba	5,8 l/100 km
cena testovaného vozu	665 700 Kč