Tatra 613 měla premiéru před 50 lety. Překvapivě na autosalonu v Klatovech

Na automobilové výstavě uspořádané pod širým nebem v parku v centru západočeského okresního města na začátku července 1971 se odehrála ještě jedna světová premiéra. Oficiální premiéra limuzíny Tatra 613 se sice odehrála až v září roku 1973 na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Jenže, vzhled vozu už byl v té době dávno znám. Například díky účasti kopřivnické automobilky na malém autosalonu, který se konal od 3. do 6. čevence v městských sadech v Klatovech. V tomto termínu se totiž v tomto šumavském městě konal další ročník tradiční Rallye Vltava, který přitáhl pozornost široké veřejnosti.

Na to, jak na autosalon tehdy vypadalo, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

Tatra 613 byla vyvíjena jako nástupce Tatry 603, ovšem její linie opustily po dlouhá desetiletí používané aerodynamické tvary. Design byl totiž dílem italského studia Vignale.

Původně to mělo urychlit vývoj vozu, ten se ale ve skutečnosti i tak velice táhl. Nejdříve byly pochybnosti o tom, jaký motor bude pro tento reprezentativní sedan vhodný. Zamýšlený plochý šestiválec s objemem válců 3,2 litru byl nakonec zavržen a rozhodlo se o přípravě agregátu s osmi válci a zdvihovým objemem 3,5 litru. Jednalo se o zcela nový motor s rozvodem DOHC, který konstruktéři umístili nad zadní nápravu. Výkon motoru byl 165 koní. Díky spojení se čtyřstupňovou převodovkou bylo možné Tatru 613 rozjet na tempo 190 kilometrů v hodině. Zrychlit z nuly na stovku uměla za 12,7 sekundy a průměrná spotřebovala dosahovala 18 litrů benzinu na sto kilometrů.

Karosérie měřila na délku 5025 milimetrů, šířka činila 1800 a výška 1440 milimetrů. Mezi nápravami bylo 2980 milimetrů. Vůz dostal nezávislé zavěšení všech kol, brzdy už byly kotoučové vpředu i vzadu.

První prototypy vozu byly hotové již v roce 1969. Tehdy se počítalo také s verzí dvoudveřové kupé, ovšem tento projekt skončil velmi brzy. Po klatovské premiéře pokračovaly vývojové práce ještě další dva roky. Teprve v roce 1974 však ve skutečnosti začala výroba. A i to byla ještě pouze ověřovací série 20 kusů ručně smontovaných aut. Až v roce 1975 vyjelo prvních 200 aut pro skutečné zákazníky.

Druhým typem vozu, který také mohli vidět vůbec poprvé návštěvníci klatovské přehlídky, je Škoda Super Sport. Do současných dnů nedochovaný originální vůz byl vlastně hrdou škodováckou odpovědí na podobně orientované kupé ÚVMV. To se ukázalo o pár měsíců dříve - v březnu 1971 na prestižním Mezinárodním autosalonu v Ženevě.

Dvoumístné kupé mělo atraktivní klínovitou příď a dlouhou splývavou záď. Pozornost poutalo díky dvěma odklápěcím dílům. Uprostřed se směrem dopředu zdvihal celý kryt kabiny i s čelním sklem, vzadu se pak obdobným způsobem odkrýval prostor k pohonné jednotce. Mezi nimi byl mohutný ochranný oblouk.

Auto poháněl motor ze Škody 110, ze stejného vozu si kupé vzalo také (upravené) zavěšení předních i zadních kol. Motor byl v porovnání se sériovým sedanem 110 otočen o 180 stupňů, převodovka pak ležela až za zadní nápravou. Oproti "civilnímu" provedení agregát dostal dvojitý karburátor Weber a jeho výkon se tak zvýšil na 73 koňských sil. Chladič  s ventilátorem se přemístil dopředu, palivová nádrž s objemem 70 (!) litrů pak do bezpečnějšího prostoru - za sedačky.

Škoda Super Sport na délku měřila 4060 milimetrů, vysoká byla jejn 1120 a široká 1640 milimetrů. Pohotovostní hmontost nepřesáhla 900 kilogramů. 

I díky tomu bylo možné s tímto autem vyvinout rychlost 180 kilometrů v hodině, přestože hodnota zrychlení z nuly na sto 15,3 sekundy nebyla úplně ohromující.

Do sériové výroby se auto nikdy nedostalo. Téměř desetiletí stálo v expozici mladoboleslavského autosalonu Škoda. V roce 1981 však díky filmu Zpír z Feratu režiséra Juraja Herze odstartovalo nový život. Jeho vzhled upravil známý výtvarník Teodor Pištěk a za volant usedala mimo jiné i Damar Veškrnová, později Havlová. To je však již téma na jiný článek.