Karavaning je stále oblíbenějším způsobem trávení dovolené. Není se čemu divit, svoboda cestování se dostává do úplně jiné dimenze než na hotelovém pobytu s cestovkou. Opravdové dobrodružství a možnost měnit plány podle chuti zkrátka láká. Po několika cestách po Česku a Slovensku jsme si troufli vyrazit za mořem a poznáním do Itálie. Cílem cesty bylo pochopitelně moře a také prohlídka Benátek a Salzburgu. Nakonec jsme zvládli i zajížďku do Slovinska, kam se z Itálie pohodlně cestuje i bez dálniční známky.
Měsíce červen nebo září jsou pro cestu jako je na ta naše ideální. Ceny už nejsou tak vyšponované, kempy poloplné a cesty méně vytížené turisty. Auto jsme připravili ještě v předvečer a velmi brzy ráno vyrazili na cestu. Okolo desáté už jsme parkovali v Salzburgu, který jsme si chtěli při cestě prohlédnout. A zrovna parkování v Salzburku vyjde paradoxně v sezoně levněji než v září. Záchytné
parkoviště nedaleko sjezdu č. 291 z dálnice D1 u Salzburgareny je v létě zdarma, zaplatíte pouze za cestu hromadnou dopravou do města (asi 3 eura dospělí a 2 eura děti). V září si můžete zaplatit buď 6 euro za parkování na den (plus následně cestu MHD) nebo 15 euro za takzvaný Combo Ticket. V ceně je celodenní parkování a celodenní jízdenka do hromadné dopravy až pro 5 osob.
Navštívit Mozartův rodný dům a největší kompletně zachovalý hradní komplex ve střední Evropě pevnost Hohensalzburg je v Salzburku téměř povinnost. Zajímavé jsou také zámecké zahrady Hellbrun s množstvím fontán a unikáním vodním divadlem. Pro vášnivé návštěvníky muzeí i zámků může být zajímavou možností zakoupení Salzburg Card. Na 24 hodin stojí 28 euro a v ceně je kromě vstupu do všech pamětihodností i plavba po řece Salzach, lanovka na pevnost Hohensalzburg, na Untersberg a hromadná doprava. Pokud tedy kartu plánujete pořídit, nekupujte si na parkovišti
Combo Ticket a zaplaťte pouze parking.
Po celodenní prohlídce města jsme se vrátili pro vůz a vyrazili na vyhlídnutý stellplatz vzdálený od Salzburgu asi 10 minut. Nachází se v malém městečku Freilassing poblíž fotbalového hřiště. Příjemné klidné místo s výhledem na Vysoké Taury. A co víc, zdarma.
Ráno ještě krátká procházka po městečku a v poledne vyrážíme směr Benátky. Cesta po dálnici ubíhá rychle a bez problémů. O 15 euro lehčí na mýtném přijíždíme v pozdní odpoledne na luxusní
stellplatz Dante Alighieri v Punta Sabioni. Není už sice zdarma, ale když vezmeme v potaz, že jsme sotva kilometr od centra Benátek a k dispozici máme veškerý komfort včetně pračky, pak 23 euro není zase tolik. Personál je navíc příjemný a kemp čistý. Druhý den ráno vyrážíme do Benátek. Na loď do centra Benátek je to sotva pět minut pěšky. Na doporučení přátel nastupujeme do linky číslo 14, která nás doveze přímo na Náměstí svatého Marka. Nádherná cesta.
Benátky jednoznačně stojí za návštěvu. Přívětivé, čisté a navzdory čilému ruchu turistů klidné město. Rozepisovat se o pamětihodnostech není třeba. Památek je v Benátkách tolik, že nám ani dva dny, které jsme zde celkem strávili, na vše nestačily. Na stellplatzu Dante Alighieri jsme nakonec strávili tři krásné noci a Benátky si užili dosyta.
Pátý den už vyrážíme do Caorle užít si moře. Vytipovaný stellplatz
campercaorle.it není naštěstí nijak napěchovaný. V opačném případě bychom neměli dost místa na venkovní posezení. Parkovací místa jsou tu opravdu nařádkovaná jedno vedle druhého. Cena je ovšem přívětivá – 18 euro za noc včetně vody i elektřiny a na pláži jsme do deseti minut. V Caorle jsme v průběhu pobytu objevili ještě jeden tip na ubytování. Poněkud komerčnější, ale plný atrakcí včetně vlastního akvaparku. Jedná se o čtyřhvězdičkový rezort Pra delle Tori. S dětmi ideální záležitost. Za noc v tomto areálu zaplatí čtyřčlenná rodina v září něco mezi 40 a 50 eury (podle velikosti ubytovacího ostrůvku, věku dětí atd.), což je, za nocleh ve vybaveném kempu a celodenní možnost využití akvaparku s velkým množstvím atrakcí, zajímavá možnost. Byť ne pro každého.
V Caorle jsme strávili celkem čtyři dny. Pláže čisté, upravené, moře krásné a stále teplé jako kafe. Krásné městečko nabízí mnoho historických skvostů. Vedle kostelu Madonna dell'Angelo, také duomo Santo Stefano s „šikmou věží“. Za návštěvu rozhodně stojí také promenáda Scogliera Viva s různými sochařskými díly vytesanými do kamene.
U moře jsme opět nabrali sílu, takže jsme si na zpáteční cestě dopřáli ještě jeden výlet navíc a to do Julských alp. A abychom spojili příjemné s užitečným, naplánovali jsme trasu tak, abychom
ušetřili za mýtné v Itálii a současně nemuseli kupovat slovinskou dálniční známku. Co se vzdálenosti týče, není cesta přes Bovec, krásné slovinské středisko na hranici Triglavského národního parku, nijak náročná. Cesta domů se prodlouží zhruba o hodinu. Cesta z Caorle městečka
Bovec nám zabrala dvě a půl hodiny a ještě než jsme dorazili na místo, už bylo jasné, že to bylo dobré rozhodnutí. Nádherné scenérie, ticho, klid a panenská příroda. Vyžití pro cyklisty, turisty, množství vodopádů a nádherných výhledů, rafting na Soči a mnohé další dělají z této lokality dovolenkový ráj. Strávili bychom tu klidně týden, ale k dispozici už jsme měli poslední den. Výšlap na vyhlídku Kal Celo stál za to a procházka podél průzračné řeky Soča nám dobila baterky na pěkných pár dní dopředu. Nocleh v kempu Polovnik vyšel na 20 euro a my se další den mohli vydat zpět domů. Cesta z Bovce do Prahy zabrala čistého času necelých 7 hodin.