Pomocníci pro parkování

Pod názvem „parkovací asistent“ si většina uživatelů představí čidla, která pomocí zvuku pomáhají řidiči s odhadováním vzdálenosti od překážky. Pod tento termín však spadá celá řada elektronických systémů, určených k usnadnění parkování. Od nejjednodušších ultrazvukových čidel, ne nepodobných námořním sonarům, přes miniaturní kamery v nárazníku, až po samočinné parkovací systémy. Pokud je automobil takovým zařízením vybaven, většinou se aktivuje při zařazení zpátečky, případně ovladačem na palubní desce. Čidlo zjišťuje vzdálenost od překážky a informuje řidiče. Díky vysoké přesnosti systém usnadňuje zaparkování do velmi těsných prostorů i vozům se zhoršeným výhledem z kabiny.

Pasivní systém jen informuje

Nejstarší a nejrozšířenější skupinu tvoří pasivní systémy. Ty jsou ve vozidle nainstalovány z výroby, mohou však být přidány i dodatečně. Skládají se z čidel v nárazníku a jsou napojeny na informační systémy vozu nebo na jednoduchý bzučák. Nejjednodušší a nejlevnější jsou ultrazvuková čidla. Do prostoru vysílají ultrazvukové vlny a měří, za jak dlouho se odrazem vrátí zpět. Do interiéru je řidiči vysílán přerušovaný zvukový signál. Čím rychleji se tón ozývá, tím blíže překážka je. Pokud je vozidlo v přílišné blízkosti, zvuk se stane nepřerušovaným. Složitější a dražší variantu představují parkovací kamery, snímající prostor za automobilem, případně kolem celého vozu. Data ze senzorů se objevují na obrazovce informačního systému a často jsou doplněna virtuální mřížkou upřesňující vzdálenost. Řidič tak má přesný přehled o situaci za vozem. Nevýhodou složitějších pasivních asistentů je především vyšší pořizovací cena a drahé opravy v případě poškození.

Aktivní pomocník zvládne zaparkovat i bez řidiče

Evoluci pasivních systémů představují aktivní parkovací asistenti. Skládají se z akustických čidel, často i kamer a především z programu napojeného na pedál plynu, posilovač řízení a brzdy vozidla. Mají za úkol aktivně pomáhat řidiči při parkování. Systém po aktivaci dočasně převezme kontrolu nad automobilem a sám jej zaparkuje. Poprvé tuhle vychytávku představil Lexus ve svém vrcholném modelu LS600 už v roce 2007. Dnes však můžete nabídku podobných systémů očekávat i od městských vozů. A jak takovéto parkování vypadá v praxi? Nejdříve s autem projedete kolem volného parkovacího místa, které čidla v náraznících změří a vyhodnotí. Pokud je možné zaparkovat, na obrazovce navigace se objeví instrukce řidiči. Nejčastěji asistent pomocí posilovače řízení kontroluje zatáčení. Řidič pustí volant a podle instrukcí na obrazovce upravuje rychlost. Po zaparkování stačí jen vypnout motor. Před pořízením tohoto výbavového prvku do firemní flotily je však třeba počítat se zvýšenými investicemi v případě poškození takto vybaveného automobilu. Systém se totiž skládá z celé řady monitorovacích čidel, často i kamery. Tyto části logicky bývají při drobných kolizích první na ráně.

Automatizace parkování je nezadržitelná

Vývoj v oblasti technologií jde nezadržitelně vpřed a obor automatizace parkování není žádnou výjimkou. Cílem výrobců je především maximální pohodlí uživatele, ale novinky z oblasti parkování najdou využití i v podnikatelské praxi. V současné době probíhá dolaďování vývoje systému „Park Assist“ od Volkswagenu nebo podobného asistenta od firmy Bosch. Automobil blízké budoucnosti vybavený novým pomocníkem bude například možné na dálku přivolat přes mobilní telefon. Může se také stát, že jiný řidič zaparkuje příliš blízko vašeho automobilu a vy se nedostanete ke dveřím. V takovém případě jen sáhnete po svém mobilním telefonu a přikážete vozu, aby vycouval sám. Podnikatele působící v dopravní sféře jistě zaujme nedávno představená studie Volkswagen eT!. Tento koncept má funkci „follow me“, při které vozidlo samočinně sleduje pěšky se pohybujícího řidiče a drží se mu v patách. Toto usnadnění ocení zejména poštovní doručovatelé a balíkové služby.

Příplatková výbava za tisíce

Asistenti různých druhů jsou již tak rozšířeni, že je najdete v nabídce všech automobilek. Napříč segmenty se pak mění jak jejich cena, tak především vyspělost. Pro ilustraci jsme prověřili ceny parkovacích pomocníků u vybraných vozů napříč třídami. V rámci paketů a akcí u jednotlivých dealerů se samozřejmě mohou ceny měnit a záleží tak vždy na konkrétní nabídce.
Nejmenší a nejlevnější automobil v nabídce Renaultu je model Twingo. Do něho si můžete pasivní parkovací asistent s hlídáním vzdálenosti za vozidlem pořídit za 5.690 Kč včetně DPH. Oproti tomu Ford si za podobný systém ve svém modelu Ka účtuje 12.000 Kč. O třídu výš, v modelu Ford Focus, je stejný systém za příplatek 13.400 Kč. Pokud se přesuneme k větším vozům, nejnižší ceny nabízejí francouzští výrobci. V Citroënu C5 stojí přední a zadní pasivní asistent 10.000 Kč a do Renaultu Laguny můžete koupit paket obsahující stejný systém a zpětná zrcátka s automatickou clonou za 11.000 Kč s DPH. Do nového modelu Volkswagenu Passat tato položka výbavy samostatně stojí 13.700 Kč. Stejný systém pořídíte do nové Škody Octavia za 17.000 Kč. Luxusnější automobily nabízejí celou řadu různých konfigurací, a tak je v rámci jednoho modelu možné objednat více možností. Například BMW řady 3 nabízí hned tři způsoby, jak vybrat parkovacího asistenta. Základní pasivní systém se signalizací vzdálenosti před i za vozidlem stojí 20.275 Kč. K tomu je možné přiobjednat aktivní samočinné parkování za dalších 8.975 Kč a pro naprostou kontrolu nad situací kolem vozu si za dalších 44.925 Kč můžete dokoupit sadu kamer i se zpětnými zrcátky s automatickým tlumením odrazivosti. U ještě většího sedanu Mercedesu E stojí kamera pro couvání 12.197 Kč, její objednání je však podmíněno dalšími prvky výbavy, podobně jako u BMW. Příplatek za nejvyšší verzi systému se může vyšplhat až na 115.260 Kč. Jak je z výše uvedených údajů patrné, pořizovací cena vozidla s parkovacím asistentem závisí především na technickém provedení, exkluzivitě značky a podmíněné výbavě.
Parkovací asistenti jsou v mnoha případech stále příplatkovou výbavou. Proto nás zajímalo, zda je při výběru nových vozidel do firemní flotily tato položka správci vozových parků hodnocena jako nepostradatelná. Na náš dotaz ale většina oslovených správců uvedla, že parkovací asistenty hodnotí jako položku s nízkou důležitostí. „U nás provozujeme pouze jedno referentské vozidlo s pasivními senzory a tuto výbavu prozatím u nových vozidel nepožadujeme,“ informoval Ing. Jaroslav Havel z Dopravního podniku města Pardubic, a.s. Podobně reagoval i Petr Huňáčka, dispečer dopravy ve firmě Hamé, s.r.o. „V rámci úsporných opatření parkovací asistenty do firemních vozidel záměrně neobjednáváme, pokud jsou součástí standardní výbavy, pak je samozřejmě řidiči rádi využívají. Nicméně za tuto položku ve firemních vozech nejsme ani do budoucna ochotni připlácet.“

Autonomní vozidla brzy realitou

V dnešní době se asistence počítače při řízení vozidla nemusí omezit jen na zaparkování. Automobil, který se řídí sám, byl snem mnoha konstruktérů již několik desetiletí. První koncepty vznikaly v sedmdesátých letech, ale až s příchodem výkonnějších počítačů na přelomu tisíciletí se samočinné řízení přiblížilo každodennímu použití. Iniciativa robotických vozidel vzešla z požadavků americké armády na snížení ztrát při vojenských akcích. Z její iniciativy se v roce 2004 konal první ročník mezinárodní soutěže DARPA Grand Challenge, která nabízela výherci milion dolarů za vůz schopný pokořit náročnou trať v Mohavské poušti. Napoprvé nebyl vyhlášen žádný vítěz, ale druhý ročník už měl rovnou pět vozů za cílovou čárou. Vítězný Volkswagen Tuareg “Stanley“ pokořil 204 km dlouhou trať v náročném terénu za necelých sedm hodin. Od roku 2005 se ovšem vývoj posunul dál a legislativa musela toto snažení následovat. Dnes je již v USA legální provozovat autonomní vozidla pro výzkumné účely. Automobil sice ještě musí být pod dohledem řidiče, ale zatím nebyla hlášena žádná vážná nehoda. Brzy bude možné takto jezdit s takovými auty i v Číně, kde jsou zákony o provozování motorových vozidel benevolentnější. Hlavním tahounem výzkumu a vývoje je společnost Google, která nedávno ohlásila 500 000 najetých kilometrů bez nehod v součtu na svých prototypech.
Poslední novinkou z dílny Mercedes-Benz je funkční prototyp vozu, který se dokáže sám pohybovat v běžném provozu pouze za pomoci soustavy kamer, GPS navigace a radaru. Konstruktéři tedy pouze zkombinovali výbavu stávajících vozidel, přičemž vůz podle vyjádření automobilky dokáže přečíst dopravní značku na vzdálenost 130 metrů, rozpozná chodce na přechodu, umí dávat přednost ostatním automobilům jedoucím po hlavní silnici a zvládá úhybné manévry v případě nenadálých překážek na silnici. Při testování v reálném provozu prý zatím ani jednou nemuseli technici jakkoli zasahovat do řízení vozu. Uvidíme, jak se na podobné snahy automobilek bude dívat legislativa. Zatím totiž není jasné, kdo by v těchto případech nesl odpovědnost za porušení dopravních předpisů, popř. v horším případě za způsobení dopravní nehody.