Praha v čele výběrů: jak parkovací automaty tahají z kapes řidičů miliony ročně

Každý rok obohatí rozpočty větších měst o miliony korun. U řidičů zrovna v oblibě nejsou, ale radnice ve městech a městečkách si je nemůžou vynachválit. Řeč je o parkovacích automatech. Ty v příštím roce oslaví 90 let od svého vzniku. Za jejich vynálezem stál americký novinář. V České republice se poprvé objevily před 30 lety v Brně.

• První rozmístilo parkovací automaty Brno
  
• Původ parkovacích hodin je ve Spojených státech
  
• Na začátku byla soutěž pro studenty
  
• Konfigurace vydržela přes 40 let
  
• Basilej drží prvenství v Evropě

V současnosti už tato zařízení pro zpoplatnění parkování fungují snad ve všech tuzemských městech nad 10 tisíc obyvatel, kterých bylo v roce 2015 přes 150. Před sedmi lety také bylo v České republice přes 2000 parkovacích automatů a podle údajů České parkovací asociace vybraly svým provozovatelům ročně nejméně půl miliardy korun.

V České republice se parkovací automaty začaly objevovat od začátku devadesátých let minulého století. První velká instalace 50 kusů byla v roce 1994 v Brně a použité automaty byly napájeny ze solárních panelů a měly čtečky magnetických karet. Sloužily dlouho, protože teprve v roce 2013 byly nehrazeny modernějšími přístroji.

Tehdy společnost Brněnské komunikace dokončila výměnu téměř sedmi desítek parkovacích automatů. Náklady ve výši 8 milionů korun uhradilo město. Stejně, jako ve starých přístrojích, i v těch nových bylo možné platit pouze přesně odpočítanými mincemi.



Další velký zlom přišel v roce 1996, kdy bylo zprovozněno 150 parkovacích automatů v Praze 1. Následovalo rozšíření tohoto počtu v rámci pražské parkovací zóny v letech 2007 a 2008. Největším provozovatelem parkovacích automatů je v současnosti Praha. V roce 2018 psal Pražský deník o tom, že v předchozím roce bylo v ulicích hlavního města celkem 611 parkovacích automatů, na kterých se vybralo 133,5 milionu. Do současných dní další přibyly.

Historie parkovacích hodin se začala psát v USA. První patent na parkovací automat podal Roger W. Babson 30. srpna 1928. Měřidlo bylo zamýšleno k provozu na napájení z baterie parkovacího vozidla a vyžadovalo připojení z automobilu do měřiče.

Holger George Thuesen a Gerald A. Hale zkonstruovali první funkční parkovací automat s názvem Black Maria v roce 1935. Thuesen a Hale byli profesoři inženýrství na Oklahoma State University. Na parkovacím automatu začali pracovat v roce 1933 podle návrhu a na žádost právníka z Oklahoma City a vydavatele novin Carla C. Magee (5. ledna 1872 – únor 1946). Zprávu o Maggeho úmrtí přinesl zpravodaj The Billboard 2. března roku 1946.

První nainstalovaný parkovací automat na světě byl v Oklahoma City 16. července 1935. Magee obdržel patent na přístroj dne 24. května 1938. Parkovací automat navržený Mageem byl moderním řešením dobového trápení, takzvaných parkovacích zácp. Magee se proslavil odhalení skandálu Teapot Dome.

Magee podle portálu The Encyclopedia of Oklahoma History and Culture přijel do Oklahoma City z Nového Mexika v roce 1927. Předtím pracoval jako reportér pro noviny v Albuquerque, kde se proslavil zejména tím, že odhalil skandál Teapot Dome a svědčil proti ministru vnitra Albertu B. Fallovi.

Magee byl později zatčen za zabití přihlížejícího při hádce se soudcem z Nového Mexika, ale byl zproštěn viny. Když přežil tuto životní epizodu, přišel do Oklahoma City, aby zde založil noviny Oklahoma News.

Problémy s dopravními zácpami ve dvacátých a třicátých letech minulého století byly typické pro většinu velkých amerických měst té doby. V Oklahomě v roce 1913 bylo odhadem tři tisíce aut, v roce 1930 jich už bylo pět set tisíc, většina z nich v hlavním městě. Problém byl v tom, že lidé, kteří pracovali v centru města, každý den zabírali všechna parkovací místa, což nutilo maloobchodní zákazníky parkovat daleko od obchodů.

Město stanovilo časové limity pro parkování, kontrolu zajišťovala dopravní policie, která křídovala pneumatiky, označovala čas a vydávala lístky v hodinových kolech. Situace s parkováním se dostala pod kontrolu obchodní komory města Oklahoma v roce 1932. Magee, který byl jmenovaný předsedou dopravního výboru, převzal úkol vyřešit problém.

Rozhodl se, že situace vyžaduje vynález malého, nenákladně vyrobeného mechanického zařízení pro „časové“ použití každého parkovacího místa. V roce 1932 navrhl a postavil hrubý model a 21. prosince 1932 požádal o patent.

„Aby vylepšil koncept a postavil skutečný funkční prototyp, spojil své síly s inženýrským oddělením Oklahoma State University. Společně sponzorovali designovou soutěž s finanční odměnou 160 dolarů za vítězný návrh a 240 dolarů za předložení funkčního modelu,“ píše se na webu The Encyclopedia of Oklahoma History and Culture. Na webu je také fotografie prvního přístroje s názvem Black Maria.



Soutěž probíhala od 17. února do 6. května 1933. Několik studentů postavilo modely, ale bohužel žádný z příspěvků nebyl přijatelný. Nakonec se do projektu vložili již zmiňovaní profesoři H. G. Thuesen a Gerald A. Hale. Pro přístroj společně vytvořili vnitřní části, vnější plášť vyrobil místní instalatér. Koncem roku 1933 začali McGee, Thuesen a Hale hledat výrobce. Nakonec se našel, byla jím společnost MacNick Company z Tulsy.

V polovině července 1935 bylo instalováno a testováno 175 parkovacích hodin na čtrnácti blocích v Oklahoma City, a když se systém osvědčil, město umístilo měřiče po celém centru města.

Průmyslová výroba začala v roce 1936 a rozšiřovala se až do poloviny 80. let. První modely byly založeny na akceptoru mincí, ciferníku pro zapojení mechanismu a viditelném ukazateli a vlaječce indikující vypršení placeného období. Tato konfigurace vydržela více než 40 let, pouze s několika změnami ve venkovním designu, jako je například stojan s dvěma přístroji nebo začlenění nových materiálů a výrobních technik. Systém popsal časopis Popular Science v prosinci 1959.

V roce 1936 se našel další výrobce parkovacích hodin, a sice firma M.H. Rhodes Inc. z Hartfordu v Connecticutu. Ten produkoval měřiče pro Mark-Time Parking Meter Company v Miami, kde byly první měřiče Rhodes instalovány v roce 1936. Postupem času začaly parkovací automaty vyrábět i další firmy. Od konstrukce Magee se ale lišily.

V Evropě byly první parkovací hodiny instalovány poprvé v roce 1952 ve švýcarské Basileji a o dva roky později se stal prvním městem v Německu s tímto zařízením Duisburg. Ve Velké Británii fungovaly mechanické parkovací hodiny na mince od roku 1958 a teprve v roce 2009 byly odstraněny jejich poslední exempláře z londýnského Westminsteru.

Až v polovině 80. let, jak uvádí portál wikipedia byla představena digitální verze, která nahradila mechanické části elektronickými součástkami. Na začátku 90. let se po celém světě prodaly miliony parkovacích automatů. Přesto se již trh poohlížel po nových řešeních, jakými jsou hromadné výplatní a zobrazovací automaty a nové formy plateb, které se objevily spolu s novými elektronickými a komunikačními technologiemi.