Evropský král je také dobré ženské auto: Test ojetého VW Golf

Volkswagen Golf je jedním z mála modelů osobních automobilů, který je oblíben napříč všemi věkovými a vlastně také profesními skupinami. Za jejich volantem můžeme spatřit manažery, důchodce, ženy, umělce i studenty. Zřejmě právě pro svoji univerzálnost je to dlouhodobě nejprodávanější vůz v Evropě. V recenzi najdete silné i slabší stránky této oblíbené ojetiny. Vzhledem ke stále poměrně kompaktním rozměrům může Volkswagen Golf sehrát také roli městského auta. Zejména ve verzích s automatickou převodovkou tak může naprosto vyhovět třeba potřebám maminky s malým dítětem.

Konkrétní testovaný vůz si můžete prohlédnout v naší obsáhlé komentované fotogalerii.

Jeden takový jsem si k testu vypůjčil v Auto ESA. Jednalo se o exemplář s dvoulitrovým turbodieselem a automatickou převodovkou DSG. Podle údajů prodejce pocházel z roku 2015 a od té doby stihl najezdit 162 000 kilometrů. Šlo tedy o zástupce sedmé generace, jejíž životní cyklus skončil teprve v roce 2019. V současné době je v tomto autobazaru k mání za 220 000 Kč.

“Nová osmá generace se ještě nestačila v autobazarech zabydlet, a tak je sedmá generace nejmodernějším ojetým Golfem, který nabízíme v mnoha variantách. Ženy řidičky dávají přednost kratším verzím hatchback a oceňují vyšší komfort vozů s automatickou převodovkou, která se právě u Golfů sedmé generace začala objevovat častěji. Velmi žádané jsou karoserie kombi pro velký zavazadlový prostor,” uvádí Filip Kučera z Auto ESA.

Na trhu jsou podle něho nejvíce zastoupené “lidové” motory 1.2 TSI a 1.6 TDI ve vozech s nižší výbavou. “Vyšší výbavy najdeme u vozů s motory s vyšším objemem, jako je například 2.0 TDI. S těmito motory se v sedmé generaci kromě převodovek DSG začaly rozšiřovat také pohony všech kol, a to především u kombíků,” dodává Filip Kučera z Auto ESA.

Testovaný kousek měl mimořádnou bezpečnostní výbavu. Tou myslím zářivě žlutý lak jeho karosérie.

V interiéru to už byl pochopitelně standardní, trošku nudný, Volkswagen. To znamená, že se v něm objevovaly černé a šedivé látky čalounění a plastů. Díky tradičně vysoké kvalitě v tomto modelu však ani při zkoumavějším pohledu nevykazovaly žádné známky poškození nebo opotřebení. Jedinou zjevnou vadou na kráse byl odlupující se lak na rámečku kolem voliče automatické převodovky.

Lidé, kteří auta používají skutečně každodenně, ocení na tomto voze také jinde často opomíjené detaily. Například mám na mysli filcem vyloženou odkládací schránku před spolujezdcem nebo kapsy v bočních dveřích. Také se jim bude určitě zamlouvat příkladná ergonomie. To znamená, že všechny podstatné ovládací prvky naleznou “na první dobrou” tam, kde je řidič očekává.

Jak jsem si vyzkoušel, nalézt správnou polohu za volantem je opravdu snadné. Přispívají k tomu velké rozsahy výškového I podélného nastavení volantu a třeba rovně výškově posouvatelné horní uchycení bezpečnostního pásu. Sedačky samy o sobě nevypadají příliš designově zdařile, ale mají příkladně dlouhý sedák a rovněž opěradlo.

Výbava testovaného vozu byla tak trochu rozporuplná. Na jednu stranu nehyběl třeba poloautomatický parkovací asistent, elektrická parkovací brzda, na druhou stranu měla posádka k dispozici pouze manuální klimatizaci a dnes již hodně archaicky působící černobílý displej multimediálního systému.

Vzadu jsem ocenil dostatek místa i pro dospělé cestující. Variabilitu zvyšoval poměrně velký otvor, jímž lze z kufru do kabiny prostrčit třeba lyže. Kufr má spíše průměrný objem, ale právě pro používání v městském prostředí postačí.

Golfy vždy patřily k vozům s nadprůměrnými jízdními vlastnostmi. Ty jsou dostatečně sportovní na to, aby se řidič na volné zajímavé okresce za volantem nemusel nudit, ale jejich podvozky bez problémů zvládnou bez natřásání posádky absorbovat nástrahy ve formě městských dlažeb, tramvajových kolejí nebo naopak venkovských proděravělých silnic.

K šestistupňové automatické převodovce DSG se skvěle hodit do testovaného vozu namontovaný dvoulitrový přeplňovaný vznětový čtyřválec. Při městském popojíždění občas sice vůz trošku “zacukal”, ale jinak řídící elektronika “sázela kvalty” tak, jak bylo v dané situaci optimální. Pomáhat jí v rozhodování pomocí řadicích pádelek u volantu tedy opravdu není zapotřebí. Podle reakcí motor na sešlápnutí plynového pedálu bylo cítit, že auto se zmíněnými 162 tisíci najetých kilometrů zdaleka není na konci své životní pouti.

Podle oslovených expertů by uživatel takovéto ojetiny neměl mít problém ani s životností automatické převodovky. Zmíněné šestistupňové DSG s mokrými spojkami (pokud u něho byly dodrženy intervaly pro výměnu oleje), je totiž poměrně spolehlivé ústrojí.

Velmi slušná je také spotřeba, kterou jsem při testovací jízdě zkoušel v různých režimech. Napříkald na okresní silnici lze bez problémů udržet apetit motoru na hranici pěti litrů na sto kilometrů. Na dálnici při ustálené stotřicítce pak je třeba počítat s 6,1 litru a ve městě je to také tak.

(Doporučuje Filip Kučera z Auto ESA)

Audi A3 minulé generace

Audi A3

Plusy:

reprezentativní vzhled

použité kvalitní materiály

společné koncernové díly z levnějších modelů

Mínusy:

vyšší ceny ojetin

menší výběr ojetin



BMW řady 1

Plusy

výborné jízdní vlastnosti

pohodlné sedačky

dostatek místa vzadu

Mínusy:

tužší podvozek

dražší náhradní díly



MINI Cooper

Plusy

ikonický design

originální interiér

nižší ceny ojetin

Mínusy:

málo místa vzadu

společné díly s BMW