Elektromobilita v Evropě: Růst, výzvy a čínská konkurence

Elektromobilita v Evropě prochází bouřlivým vývojem. Zatímco evropské země se snaží podpořit prodeje elektromobilů a dosáhnout ekologické udržitelnosti, čelí narůstající konkurenci z Číny. Elektromobilita v Evropě za poslední roky zažívá nebývalý růst. Evropské země jsou vedeny snahou o ekologickou udržitelnost a snížení emisí CO2. Z tohoto důvodu přijímají, nebo až do nedávna přijímaly, opatření k podpoře prodeje elektromobilů. Zmínit můžeme třeba vládní pobídky, dotace a výhody pro majitele elektromobilů, jako jsou snížené daně a přístup do nízkoemisních zón. To vše vedlo k většímu zájmu spotřebitelů o elektro vozy. Zdá se ale, že na dohled je i první ochladnutí prodejů těchto vozů.
Pojďme mrknout na čísla. Září 2023 bylo pro trh elektromobilů v Evropské unii měsícem plných vzestupů a pádů. Celkově se registrace elektromobilů za první tři čtvrtletí 2023 zvýšily o 14,3 %, což představuje 127 149 nových vozidel na silnicích. Tržní podíl elektromobilů je tedy aktuálně v EU necelých 15 %, (pro srovnání v Číně je to téměř 25 %, v Česku pak cca 2,5 %).
Problémem je Německo, které je považováno za největší trh v EU. To zaznamenalo v září výrazný pokles prodeje elektromobilů, konkrétně o 28,6 %. Tento propad je spojen s omezením pobídek pro firmy (byly ukončeny právě v září). Od ledna 2024 pak čeká snížení podpory na pořízení elektromobilů i německé občany. Ostatním Evropským zemím se ale dařilo. Vede Nizozemsko s meziročním nárůstem prodeje elektromobilů o 70,8 %, následováno Švédskem s + 60,7 % a Francií s + 34,2 %.
Co se týče hybridních vozidel, září přineslo v EU meziroční nárůst o 30,5 %. Tento růst byl poháněn zejména třemi největšími trhy EU: Německem (+44,1 %), Itálií (+34,8 %) a Francií (+30,2 %). Kumulativně se v prvních třech čtvrtletích prodalo téměř 2 miliony těchto vozidel, což představuje zhruba čtvrtinu celkového trhu.
Naopak trh s plug-in hybridními vozy byl v září relativně stabilní s mírným nárůstem o 0,4 %, což představuje 70 578 nových registrací. Ačkoliv Francie a Belgie zaznamenaly silný růst (+35,1 % a +71,4 %), Německo, největší trh pro tento typ vozidel, zaznamenalo pokles o 45,7 %. V důsledku toho se celkový tržní podíl plug-in hybridních vozů v EU snížil z 8,9 % na 8,2 %.

Čínské automobilky nyní tvoří přibližně 8,4 % trhu s elektromobily v Evropě, což je nárůst z 6,2 % v předchozím roce a téměř nulového zastoupení v roce 2019. Toto číslo může vypadat malé v porovnání s celkovým trhem, ale růst je nezpochybnitelný.
Jedním z důvodů rychlé expanze čínských výrobců elektromobilů je vysoká konkurence na místním trhu. Aktuálně na čínském trhu působí asi padesát výrobců elektromobilů a plug-in-hybridů. A rozhodně nemají na růžích ustláno. Zuří zde cenová válka, která bude trvat tak dlouho, dokud menší výrobci neskončí. Situaci nepomáhá ani postupné omezování čínských státních dotací. Očekává se tedy, že někdy v roce 2030 bude v Číně působit jen asi desítka největších čínských automobilek. A budou to ty, které získají největší tržní podíl – ať už na domácím trhu, nebo v jiných zemích.

Evropa se nachází na křižovatce. Na jedné straně je tu snaha o ekologickou udržitelnost a potřeba snížit emise CO2. Na druhé straně je tu obava z čínské konkurence. Navíc prozatím zůstávají evropské dodavatelské řetězce závislé na bateriích z Číny.
Čínské automobilky by rády v Evropě získaly tržní podíl. Evropský trh je pro ně zajímavý kvůli nízkým dovozním clům na automobily, které činí pouze 10 % oproti 27,5 % v USA. Evropská unie ale nedávno vyjádřila obavy z rychlé expanze čínských výrobců elektromobilů na evropský trh. V této souvislosti bylo zahájeno vyšetřování ilegálních dotací, které může vést k navýšení cel na dovoz čínských elektroaut. Tato situace samozřejmě zvyšuje technologické napětí mezi Západem a Čínou. A jak konkrétně Čína podporuje rozšiřování elektromobility v Evropě? Jeden příklad za všechny. Například čínský výrobce NIO prodělává podle New York Times na každém prodaném autě asi 35 tisíc dolarů. Přesto je schopen dále financovat zahraniční expanzi, a to hlavně díky štědré podpoře místní vlády i čínské státní banky. Umělé snižování cen čínských elektromobilů pak nabourává zdravé konkurenční prostředí.
Dalším zdrojem obav je aktuálně velmi vysoký stupeň automatizace výroby elektromobilů v Číně. To s sebou nese úspory za pracovní sílu, která je ale v Číně samozřejmě levnější. Pro srovnání – místní dělník v čínské automobilce bere zhruba 30 tisíc dolarů za rok, v USA je to klidně i čtyřnásobek.
Zatímco se Evropa díky elektromobilitě snaží přejít na čistší technologie a snížit emise CO2, čelí silné konkurenci z Číny. Čínské automobilky nabízejí kvalitní a cenově dostupné elektromobily, které získávají popularitu mezi evropskými spotřebiteli. Evropa tak musí poměrně rychle najít způsob, jak zůstat konkurenceschopná, zatímco se snaží dosáhnout svých ekologických cílů.