Známe nejrizikovější místa na cestách v Olomouckém kraji. Dávejte tam pozor

Na riziková místa na silnicích se zaměřila dopravní konference, která se uskutečnila v Červeném kostele v Olomouci. Zlepšení bezpečnosti na silnicích a upozornění na místa, kde se stává nejvíce nehod – tomu se věnovali zúčastnění odborníci, zástupci měst a obcí a kraje. Rozebíralo se na ní deset nejrizikovější míst na cestách Olomouckého kraje i lokality, které už se i díky těmto konferencím podařilo lépe zabezpečit. Datoví analytici pracující pro Portál nehod zpracovávají pro každý kraj analýzy dopravní nehodovosti včetně nejrizikovějších míst v daném regionu. Na finálním výběru a pořadí rizikových míst se následně shoduje expertní komise složená ze zástupců BESIPu, Policie ČR a společnosti RSE Project.

Jak je na tom tedy Olomoucký kraj? „Standardně je na někde na prostředních příčkách, to znamená, že není v něčem nejhorší nebo naopak zase, bohužel, ani nejlepší. S jedinou výjimkou, a to jsou potvrzené střety se zvěří, tedy nehody nezaviněné řidičem. Tam bohužel Olomoucký kraj dominuje, zejména okres Přerov, kde podíl nehodovosti se zvěří je vyšší než pětadvacet procent,“ vysvětlil Jan Chalas, datový analytik ze společnosti DataFriends.

Jak upozornil regionální koordinátor BESIPu Miroslav Charouz, některá nehodová místa ale z mapy rizikových míst nezmizí, pokud řidiči v daném úseku nezmění své chování. A to lze upravit i finančně nenáročným řešením.

„Na některých zmiňovaných úsecích by pomohlo vodorovné dopravní značení, kterému říkám zmije jedovatá. To je taková ta klikatá čára u krajnice,“ uvedl.

Regionální dopravní konference jsou každoroční cyklus debat, které se zabývají problematikou bezpečnosti na komunikacích v jednotlivých krajích České republiky. Tento oblíbený formát diskuzí se od letošního podzimu díky spolupráci s Portálem nehod a Deníkem více zaměří na sledování rizikových míst a také na informování veřejnosti, v kterých lokalitách mají za volantem dbát zvýšené opatrnosti. Na konferenci se sešli dopravní experti, zástupci hejtmanství a také municipalit. Organizátory letošního ročníku jsou společnosti RSE Project a Data Friends, projekt je financován z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů (ČKP).Hlavním cílem diskuze nad nehodovými místy je snaha pomoci s nápravou a řešením.

„Úkolem Portálu nehod je vyhodnocovat data a informace tak, aby to mohlo řešit problémy,“ poznamenal Jan Chalas.

Žádné řešení ale nebude fungovat, pokud se řidiči nezačnou také sami chovat na cestách lépe. Na to upozornil olomoucký primátor.

„Už od školky se u nás učíme dopravní východu, její základy. Pak se to prohlubuje. Takže lidé mají znalostí dost. Ale pokud pak nedodržují to, co se jim od dětství vtlouká do hlavy, je to složité. Změnit něco může, pokud budeme komunikovat, nebudeme si házet klacky pod nohy a vymlouvat se jeden na druhého,“ řekl Miroslav Žbánek, primátor Olomouce.

Doprava nejen na silnicích je věcí, na kterou Olomoucký kraj klade důraz. Ale není to jednoduché.

„Jedná opravdu o hluboký systémový problém, který vznikl před dvaceti lety v době, kdy cesty přešly pod správu kraje. Ale s tím nepřišly od státu dostatečné finanční zdroje. My jako hejtmani se snažíme tuhle věc vypořádat, otvírat. Silnice se nám ale daří opravovat a zlepšovat a věřím, že v tom budeme pokračovat,“ řekl Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje.

V hlavní části programu přišlo na řadu deset míst vytipovaných na základě dat a analýz ve spolupráci všech zainteresovaných, která jsou napříč Olomouckým krajem těmi nejrizikovějšími (viz. Infobox níže). Pět z nich je v okrese Olomouc, tři v okrese Šumperk a po jednom v okrese Prostějov a Přerov. Převážně jde o silnice mimo obce, kde řidiče může překvapit například kluzká vozovka nebo zvěř.

Hned v několika případech jde o místa, kde dochází ke srážkám se zvěří, případně jsou to úseky, které nejsou přehledné. A zlepšit stav pak nemusí být velmi drahé. Stačí udělat něco, aby měl třeba šofér lepší rozhled nebo tušil, že následuje prudká zatáčka.

„Některá opatření můžou být finančně náročná, ale někdy pomáhají i ta poměrně nízkonákladová. Nemusíme vždycky čekat deset let, až se křižovatka přestaví, ale můžeme tam třeba v řádu měsíců, někdy týdnů změnit značení, chybějící vodorovná značení, prořezávat stromy a keře v těch místech, kde není dobře vidět. Je celá řada věcí, které lze poměrně levně udělat a které můžou mít pozitivní efekt,“ řekl Tomáš Neřold, vedoucí samostatného oddělení BESIP.

Ostatně změnit věci k lepšímu, to je účelem dopravních konferencí. A tak ve Olomouc došlo i na prezentaci míst, která už byla upravena tak, aby byla

bezpečnější. A bylo jich rovněž hned několik. Pozitivní totiž je, že řešení a možnosti, jak si se situací poradit, existují, na některých už se začalo pracovat, některé mají připravené návrhy.

To ovšem nemění nic na tom, že především řidiči by se měli na cestách chovat zodpovědně, obezřetně a maximálně se soustředit na sledování provozu kolem sebe.

1)   Okres Olomouc – úsek silnice II/446 u jezera v olomoucké městské čtvrti Chomoutov – 27 nehod, 13 zraněných – za poslední dva roky 7 nehod – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem
2)   Okres Šumperk – úsek silnice I/44 u odbočky na Květín poblíž obce Libivá – 27 nehod, 29 zraněných – za poslední dva roky 22 nehod – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky
3)   Okres Olomouc – úsek silnice II/446 u olomoucké městské čtvrti Chomoutov – 25 nehod, 7 zraněných – za poslední dva roky 13 nehod – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem
4)   Okres Šumperk – křižovatka ulic Družstevní a Olomoucká v Mohelnici – 22 nehod, 18 zraněných – za poslední dva roky   nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě
5)   Okres Přerov – okružní křižovatka ulic Tovární a Generála Štěpánka v Přerově – 21 nehod, 10 zraněných – za poslední dva roky 15 nehod – nejčastější příčina nehod: nezvládnutí řízení vozidla
6)   Okres Olomouc – úsek silnice II/435 u obce Kožušany – 17 nehod, 7 zraněných – za poslední dva roky 8 nehod – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem
7)   Okres Šumperk – úsek silnice II/446 u obce Kopřivná – 17 nehod, 9 zraněných – za poslední dva roky 6 nehod – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky
8)   Okres Šumperk – úsek silnice II/446 u Šumperku – 13 nehod, 9 zraněných – za poslední dva roky 7 nehod – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem
9)   Okres Prostějov – úsek silnice II/150 u hřbitova v obci Mostkovice – 13 nehod, 14 zraněných – za poslední dva roky 7 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě
10) Okres Šumperk – úsek silnice II/446 u obce Nový Malín – 11 nehod, 7 zraněných – za poslední dva roky 4 nehody – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem/ROZHOVOR/ Poměrně vysoký počet nehod se děje bez zavinění řidiče. Jde o srážky se zvěří. Například v okrese Přerov činí přes čtvrtinu nehodovosti. Jak tomu zabránit, to naznačuje Jan Chalas, datový analytik ze společnosti DataFriends.

Regionální dopravní konference v Olomouci, zdroj: Deník/Petr Pelíšek

Jak je to s nehodovostí v Olomouckém kraji ve srovnání s ostatními?
Olomoucký kraj se ve statistikách umísťuje někde na prostředních příčkách, to znamená, nevyniká. Není tam nic, u čeho bychom mohli říct, že je nejhorší, ale naopak ani nejlepší. S jedinou výjimkou a to jsou potvrzené střety se zvěří, tedy nehody nezaviněné řidičem. V tomto, bohužel, Olomoucký kraj dominuje. Zejména okres Přerov, kde je podíl nehodovosti se zvěří vyšší než pětadvacet procent.

S tím lze asi těžko něco udělat, co myslíte? Přece jen, když je šero, tak zvěř začne migrovat.
Myslím si, že se s tím dá dělat spousta věcí. Především se dá řešit to, aby jezdili řidiči předpisově mezi obcemi i s přihlédnutím k tomu, že někde k nehodám se zvěří dochází. To je dost často. Jsou místa spojená s tím, že zvěř má někde v okolí silnice útočiště. Ať už je to nějaký porost, který zasahuje až k silnici, nebo je to nějaký vodní zdroj, kam migruje. A s tím se dá nějakým způsobem počítat a dá se to předvídat

Takže co s tím? 
To znamená, že ta opatření potom mohou směřovat k tomu, že řidiče zavčas upozorníme – Pozor, blíží se místo, kde zvěř migruje k vodnímu zdroji. Kde známe i velice dobře ty časy, kdy se tak děje. Víme, že to je primárně ve večerních hodinách. A pokud víme, že se tam ve večerních hodinách nehodovost třeba zdesetinásobí, tak ta opatření můžou cílit přímo na ten daná čas, na dané místo. Ať už je to třeba kontrola rychlosti, anebo to samotné upozornění řidiče, že tam ta zvěř může být. Případně třeba ošetření toho okolí vozovky tak, aby rozhled řidiče byl větší.

Takže myslíte, že by se vyplatila i na konferenci zmiňovaná dynamická značka, která by se spouštěla v určitý čas?
Mám trošku problém se značením. Myslím si, že obecně v čase řidič taková značení začne trošku ignorovat a podceňovat, pakliže nepochopí jeho nadčasovost. Ta nadčasovost by potom souvisela s tím, že by ta značka opravdu vybízela a rozsvěcela se ve chvíli, kdy se třeba na té komunikaci zvěř opravdu nachází. Protože ve chvíli, když si zvyknete na to, že ta značka se rozsvítí sedm a zhasne v devět a jezdíte tam každý den, tak to za čtrnáct dní začnete ignorovat. Pokud bychom se bavili o nějakém ještě chytřejším řešení, tak tam zase narážíme na technické řešení. Smart prvky se dnes vyskytují poměrně hojně a intenzivně se implementují, ale ty technologie nejsou tak dalo, abychom byli s přehledem schopni identifikovat zvěř na silnici. A pak rozsvítili nějakou značku, na kterou řidič reaguje. To jsme ostatně i zkoumali ve spolupráci s kolegy z České zemědělské univerzity a bohužel ty technologie zas tak vepředu ještě nejsou. Takže z možných řešení bych opravdu postupoval tak, jak jsem před naznačil – sledovat rychlost a ukázněnost řidičů, vysekat výhled tak, aby řidiči viděli, že se zvěř k silnici blíží. A v neposlední řadě to můžeme doplnit i nějakým tím chytrým značením, případně nějakým cílenějším informováním řidičů o tom, že se zrovna nachází v době a v místě, kde ke srážkám se zvěří dochází.

/ROZHOVOR/ Na Regionální dopravní konferenci Olomouckého kraje samozřejmě nemohli chybět ani dopravní policisté. Jsou to právě oni, kdo musí řešit případné karamboly řidičů a kdo přesně ví, na které silnici hrozí nějaké riziko. „Je to prostor, kde můžeme rozebrat konkrétní nehodové místo, můžeme se o něm pobavit a můžeme najít konkrétní řešení,“ řekl Marek Sládeček, vrchní komisař, odbor služby dopravní policie, Krajské ředitelství Policie Olomouckého kraje.

Regionální dopravní konference v Olomouci, zdroj: Deník/Petr Pelíšek

Vítáte podobná setkání na téma dopravy jako jednu z možností prevence? 
Samozřejmě. Takové konference jsou prostorem, kdy policie, BESIP a další můžou upozornit na nebezpečná místa a na místa, kde dochází k dopravním nehodám. Sejdou se zde lidé, kteří jsou z různých organizací, z úřadů, vlastníci komunikací, různé firmy, které se zabývají dopravním značením, nebo analýzami dopravních nehod. Takže je to prostor, kde můžeme rozebrat konkrétní nehodové místo, můžeme se o něm pobavit a můžeme najít konkrétní řešení, která nám potom pomůžou. A opravdu je to kolikrát i o tom nízkonákladovém opatření, jak to zlepšit. A můžeme se tady sejít další rok a zjistíme, že nehody tam nejsou, že se nám to podařilo vyřešit.

Takže už s tím máte pozitivní zkušenost?
Už nějaké takové výstupy jsou. Třeba Samotíšky, to je místo, kde když jsem začínal u dopravní služby, u skupiny dopravních nehod, tak zrovna v tom roce tam došlo k nejtragičtější dopravní nehodě, kdy tam zemřeli čtyři mladí lidé. Nehod tam bývalo spoustu, ale pořád se nedařilo najít řešení. Pak se to povedlo, spočívalo v položení drsného asfaltu a troufám si tvrdit, že to místo se podařilo tímto vyřešit. Dneska tam evidujeme maximálně nějaké srážky se zvěří.

Na konferenci se řešila různá kritická místa. Souhlasíte s nimi, nebo byste našel ještě nějaká horší?
Ta, jak říkáte horší, už byla řešena v minulosti. Jako asi největší prioritu máme nyní Červenohorské sedlo. To je problém, který trvá neustále. Slibujeme si od úsekových radarů, že tam situaci pomohou zlepšit. A to druhé nejnebezpečnější, troufám si tvrdit, to je ta odbočka na Květín na silnici I/44, což o ní ukazují statistiky dopravních nehod. Byla prezentována i místa se zvýšeným počtem nehod, ale s tou zvěří je to složité… Zvěř je prostě v pohybu, srážky s ní jsou i přes den, ale samozřejmě převážná čas je v noci. A taková místa se těžko nějak řeší. Můžete tam třeba snížit rychlost na šedesát, sedmdesát, ale pokud vám i tak skočí srna nebo zajíc přímo před auto, tak řidič s ohledem na reakční dobu také nemusí zastavit. Takže můžeme na taková místa řidiče upozornit výstražnou značkou.

Ale také by to měli sledovat sami řidiči. Mělo by jím být jasné, že pokud pojedou kolem nějakého remízku, tak tam zvěř může být.
Samozřejmě. Například na silnici 55 mezi Přerova a Krčmaní je takové místo. Kousek před čerpací stanicí. Pendluje tam zvěř z jednoho pole na druhé, směrem k Majetínu je tam remízek. Jsou místa, kam zvěř dochází, kde mají bezpečí, krmelec nebo vodu. Takže i takovým věcem by měl řidič věnovat zvýšenou pozornost.