Tady se bourá! Odborníci řešili Top 10 nehodových míst ve středních Čechách

Zlepšení bezpečnosti na silnicích a upozornění na místa, kde se stává nejvíce nehod – tomu se věnovala dopravní konference, která se uskutečnila v historickém sále CEROP (Podnikatelský inkubátor Kolínský zámek) v Kolíně. Debatovalo se na ní i o top 10 nejrizikovějších místech na silnicích Středočeského kraje a také o lokalitách, které už se i díky těmto konferencím podařilo lépe zabezpečit. Datoví analytici pracující pro Portál nehod zpracovávají pro každý kraj analýzy dopravní nehodovosti včetně nejrizikovějších míst v daném regionu. Na finálním výběru a pořadí rizikových míst se následně shoduje expertní komise složená ze zástupců BESIPu, Policie ČR a společnosti RSE Project.

„V rámci letošního ročníku bychom chtěli nabídnout široké veřejnosti ucelený a empiricky doložený pohled na nehodová místa v daném regionu. Zároveň se chceme dívat na to, zda opatření, která byla v daném místě provedena, přinesla v čase požadované výsledky,“ vysvětlil Jan Chalas, datový analytik ze společnosti DataFriends.

„Jako kraj musíme být nápomocni v této problematice, máme řadu probíhajících projektů ve stavebních úpravách na našich středočeských silnicích. Jsem ráda, že spolupráce s policií i dalšími složkami IZS v kraji je skvělá,“ řekla na dopravní konferenci uvedla středočeská hejtmanka Petra Pecková.

• Podívejte se na video z dopravní konference v Kolíně:
Jak dále uvedla, právě s policií a hasiči má kraj podepsané memorandum a každoročně je finančně podporuje, aby si mohli pořídit vybavení, které není běžné.

„Vloni i letos jsme policii poskytli vždy 4,5 milionu korun. Letos za ně byly pořízeny například bezpilotní drony, které dokáží zdokumentovat místo dopravní nehody. Přispěli jsme také na nákup testovacích přístrojů pro drogy,“ doplnila hejtmanka.

„Spravujeme 8500 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, nemůžeme opravit vše a okamžitě do ideálního stavu, ale pracujeme na tom se samosprávami, odbory dopravy i policí. Riziková místa řešíme přednostně. Lze to shrnout tak, že děláme maximum možného, co nám dovolí rozpočet,“ podotkl Karel Bendl, radní pro dopravu Středočeského kraje.

Tomáš Neřold z BESIPu doplnil, že co se týče nehodovosti, v porovnání s ostatními kraji je na tom Středočeský kraj v mnoha ohledech hůře.

„Středočeský kraj je z hlediska bezpečnosti dopravy silničního provozu velice významný. Vždyť vloni zemřelo v ČR na silnicích při dopravních nehodách 454 lidí a jen v tomto kraji to bylo 76 lidí, což je podíl 17 procent v rámci celé republiky. U těžkých zraněních má Středočeský kraj podíl 16 procent,“ vyčíslil Tomáš Neřold.

Pokud se tedy má zlepšit bezpečnost na cestách, tak je podle něj potřeba výraznou energii upřít právě na Středočeský kraj.

„Tento kraj má pochopitelně svá specifika, výše nehodovosti spočívá v jeho velikosti, geografickém umístění, hustoty silniční sítě s více než osmi tisíci kilometry, zatížením tranzitní dopravou, chybějícím pražských okruhem. Pak jsou ale některé aspekty, které nejsou tolik vidět. Středočeský kraj vystupuje do popředí oproti jiným krajům ve statistice nehod vedoucích ke smrti či k těžkým zraněním, kde řídil auto řidič starší 65 let, tito řidiči jsou více také viníky nehod. Dalším faktorem je pak nepřiměřená rychlost. Na to vše je třeba se zaměřovat,“ popsal ještě Tomáš Neřold.

„V rámci celé oblasti využíváme statistiku nehodovosti, kterou máme velmi podrobně zpracovanou, pravidelně ji vyhodnocujeme. Základem je vyhledávat riziková místa a upozorňovat na ně. Jsem rád, že je na to reagováno a místa jsou upravována. Zároveň je ale také důležitá preventivní činnost, která je směřována jak na mladé řidiče, tak i na ty starší, na které nezapomínáme,“ podotkl Martin Kavka, vrchní komisař Odboru služby dopravní policie z Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje.

Dopravní expert Martin Landsfeld pak v rámci interaktivní prezentace představil riziková místa v regionu, a to jak vyřešené úseky, tak připravované investice. V hlavní části programu přišlo na řadu představení top deseti míst vytipovaných na základě dat a analýz, která jsou napříč Středočeským krajem těmi nejrizikovějšími (viz. infobox níže).

Jde třeba o úsek poblíž Strančic na dálnici D1 v okrese Praha-východ, kde došlo celkem k 83 nehodám a jako nejčastější příčina nehod byla uvedena nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Dlouze se také na konferenci diskutovalo o úseku poblíž zahrádkářské kolonie na silnici II/106 u Benešova. Tam došlo k 31 nehodám a tentokrát v tomto případě nebyli nejčastějšími viníky nehod řidič, ale chodci, kteří v místě přecházejí.

V těchto případech David Pauk, bezpečnostní auditor společnosti RSE Project, ukázal možné způsoby, jak by bylo možné tato místa změnit tak, aby byla bezpečnější. Prezentace účastníkům konference představila také přínosy úsekového měření rychlosti, které lze nastavit od pár set metrů do několika kilometrů. 

1) PRAHA-VÝCHOD – dálnice D1 a úsek poblíž obce Strančice – 83 nehod, 18 zraněných – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – škody podle pojišťoven téměř 34 milionů Kč.

2) MĚLNÍK – dálnice D8 a mimoúrovňová křižovatka u Nové Vsi – 59 nehod, 18 zraněných – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – škody podle pojišťoven přes 15 milionů Kč.

3) BENEŠOV – silnice I/3 u Benešova a křížovka s ulicí Ke stadionu – 29 nehod, 14 zraněných – nejčastější příčina nehod: řidič se plně nevěnoval řízení vozidla – škody podle pojišťoven přes 10 milionů Kč.

4) KOLÍN – silnice I/125 v Kolíně a křižovatka u Futura – 29 nehod, 11 zraněných – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti při odbočování vlevo – škody podle pojišťoven téměř 4 miliony Kč.

5) PŘÍBRAM – silnice I/18 a průsečná křižovatka u Dubence – 16 nehod, 13 zraněných – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Stůj, dej přednost v jízdě – škody podle pojišťoven téměř 3 miliony Kč.

6) NYMBURK – silnice I/38 a mimoúrovňová křižovatka s dálnicí D11 u obce Kluky – 15 nehod, 24 zraněných – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti při odbočování vlevo – škody podle pojišťoven přes 7,5 milionů Kč.

7) KLADNO – silnice III/2384 a oblouk mezi obcemi Velká Dobrá a Rozdělov – 14 nehod, 13 zraněných – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky – škody podle pojišťoven téměř 4 miliony Kč.

8) PŘÍBRAM – dálnice D4 a úsek kolem obce Obořiště – 38 nehod, 10 zraněných – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – škody podle pojišťoven přes 6,5 milionů Kč.

9) BENEŠOV – silnice II/106 u Benešova poblíž zahrádkářské osady – 31 nehod, 10 zraněných – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem – škody podle pojišťoven téměř 6,5 milionů Kč.

10) NYMBURK – Nymburk a křižovatka silnice II/330 s Palackého třídou – 17 nehod, 10 zraněných – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Stůj, dej přednost v jízdě – škody podle pojišťoven přes 3,5 milionů Kč.

Regionální dopravní konference v Kolíně, zdroj: Jiří Macek

Jak hodnotíte dopravní konferenci?
Takové akce jsou velmi důležité. Věřím, že bude mít velký přínos právě v oblasti specifikace nejrizikovějších úseků v kraji, abychom společnými silami dokázali s těmito úseky něco udělat. Některé úseky jsou totiž ve správě kraje, některé ve správě státu a také ve správě obcí. Myslím, že společnými silami bychom se měli snažit, aby se po těch silnicích jezdilo co nejbezpečněji. A možná také definovat ty důvody, které vedou k tomu, že nehodovost je tam velká, protože z materiálů vyčteme, že řada nehod byla bez zavinění řidiče, tedy zda k tomu vedl technický stav komunikace či další faktory jako je třeba srážka ze zvěří. Je důležité se také velmi věnovat prevenci.

Jaká jste řidička? 
Jezdím moc ráda, mám najeto hodně kilometrů, nemám problém jezdit dlouhé trasy i do zahraničí. V autě si vlastně tak trochu srovnávám myšlenky. A jaká jsme řidička? Myslím si, a to asi o sobě řekne každý, že jsem dobrá řidička. Ale moje maminka se mnou nechce jezdit, za cestu se průběžně dožaduje toho, abych zastavila, že u pangejtu si vystoupí a půjde raději pěšky. Tohle ale dělala i moje babička. Děti ale jsou zvyklé se mnou jezdit a vystupování se nedožadují a jezdit se mnou se nebojí. Určitě ale bychom si každý z nás měl sáhnout do svědomí, když se dostaví nutkání sáhnout někdy za jízdy po telefonu, který máme u sebe, abychom byli neustále on-line za každé okolnosti. Statistky jasně ukazují, že nehody, za kterými je přítomnost mobilního telefonu v ruce, jsou časté a fatální. Když už se u mě stane, že stojím v koloně a vezmu do ruky mobilní telefon, okamžitě na mě děti křičí, abych ho položila.

Rozčilujete se za volantem? 
Nerozčiluji se a ani nenadávám. Jen konstatuji, že ten nedal blinkr, ten jede rychle. Jsem překvapená, že moje devatenáctiletá dcera, která si právě dělá řidičák, že má k řízení talent a je klidná. Když jezdíme po zahradě, jsem klidná, hezky řadí a já nemám nutkání jí neustále radit.

Regionální dopravní konference v Kolíně, zdroj: Jiří Macek

Jak hodnotíte dopravní konferenci?
Velmi kladně. Je fajn, že z jednání jsou výstupy, které vedou ke zkvalitnění dopravního prostoru. Je tady dost co zlepšovat a jsem rád, že jsem byl účasten a mohl jsem svými znalostmi osvětlit řadu situací.

Vy znáte detailně situaci na středočeských silnicích, jak byste ji charakterizoval?
Středočeský kraj má řadu specifik, zabírá třeba deset procent veškeré silniční sítě celé republiky, a to je hlavní důsledek celého dopravního obrazu.

Když se pohybujete po kraji a vidíte nějaký problém, zapisujete si dané místo? 
Do bloku si problém nezapisuji. Ale zapamatuji si ho a jakmile dojedu, tak se vše snažím řešit.

• Regionální dopravní konference jsou každoroční cyklus debat, které se zabývají problematikou bezpečnosti na komunikacích v jednotlivých krajích České republiky. Tento oblíbený formát diskusí se od letošního podzimu díky spolupráci s Portálem nehod a Deníkem více zaměří na lokalizaci a sledování rizikových míst a také na informování veřejnosti, ve kterých lokalitách mají za volantem dbát zvýšené opatrnosti. Na konferenci se sešli dopravní experti, zástupci hejtmanství a také měst a obcí. Organizátory letošního ročníku jsou společnosti RSE Project a DataFriends, projekt je financován z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů (ČKP).