Autoponorka i stará Alfa. Návštěva Rinspeedu je jako pouť klukovskými sny

Zumikon /FOTOGALERIE/ - O společnosti Rinspeed jste dost možná nikdy neslyšeli. Možná jste ale někdy v minulosti zaregistrovali zprávy o některém z "výrobků" této švýcarské firmy. Její produkty jsou totiž skutečně neobvyklé a často i bláznivé. Jako například fungující autoponorka. I proto je návštěva téhle společnosti něco jako výlet do snů malého klučiny. V perfektně čisté dílně tu totiž najdeme dopravní prostředky tak odvážně jedinečné, že už jen nápad na jejich konstrukci prozrazuje velkou dávku dětské fantazie jejich tvůrce.

Tím je Frank Rinderknecht. Společnost Rinspeed založil v roce 1979, předtím se věnoval třeba přestavbě aut pro hendikepované řidiče. Nová firma se soustředila na úpravu automobilů, jejím prvním výtvorem byl Volkswagen Golf Turbo postavený na základě verze GTi. To však bylo pro zakladatele málo, proto si postupem času přibral obchodování s auty upravenýmí známými tuningovými společnostmi a především se víc zaměřil na hledání neotřelých řešení a konstrukci nevšedních konceptů. Těmito studiemi se chlubí každý rok na autosalonu v Ženevě.

Například v roce 1996 Rinspeed představil koncept Yello Talbo, jehož retro tvary jsou inspirovány vozem Talbot-Lago 150 SS z roku 1938. Pod kapotou se ukrýval pětilitrový osmiválec. O rok později následovalo další auto s jednoznačným odkazem na minulost: Rinspeed Mono Ego.

To nejzajímavější ale přišlo později. Velkou pozornost si v roce 2002 získala studie Presto, na první pohled malý dvoumístný kabriolet do města. Něco ve stylu městského Smartu. Jenže stačí zmáčknout tlačítko a 2,7 metru dlouhé vozítko se za pomoci elektromotoru "natáhne" na 3,74 metru dlouhé čtyřmístné auto. Funguje to samozřejmě i obráceně, což se hodí při městském parkování. Presto je zvláštní i pohonem, jeho motor totiž dokáže spalovat nejen naftu, ale také CNG.

Další unikátní studie následovaly. Často byly vyloženě bláznivé. Například v roce 2004 Rinspeed ukázal koncept Splash, obojživelné auto schopné jet rychlostí 200 km/h na souši a 45 uzlů na vodě. O pohon se stará dvěma turby přeplňovaný dvouválec o objemu 750 ccm spalující stlačený zemní plyn, který produkuje výkon 140 koní. V roce 2006 se Splash stal, jakkoli to zní zvláštně, vozem, který nejrychleji překonal kanál La Manche.

Ještě podivnější je Rinspeed sQuba, skutečně fungující autoponorka. Vznikla na základě Lotusu Elise v roce 2008 jako pocta k 30. výročí filmu Špion, který mě miloval s Jamesem Bondem. Právě v něm hrála autoponorka nezanedbatelnou roli. Narozdíl od filmové verze však musí cestující sQuby před výletem pod hladinu obléct potapěčskou výstroj. Auto je totiž kabriolet.

Naposledy o sobě Rinspeed dal vědět konceptem "pojízdného obýváku a kanceláře" v jednom. Společnost se při tom nesoustředila jen na samotnou technologii autonomního řízení, ale především si položila otázku, jak by měl řidič využít volného času, který tím, že nebude muset řídit, získá. Jako odpověď vznikla na základě sériově vyráběného elektromobilu Tesla S studie XchangE.

Řada z výše jmenovaných konceptů je vystavena v poměrně malé dílně firmy ve švýcarském Zumikonu a prohlédnout si je může v podstatě každý, kdo se dopředu ohlásí. Jen je škoda, že tu nejsou všechny, některá auta jsou totiž schovaná v nedalekém Altdorfu. I tak ale cesta do Zumikonu stojí to. Nejen proto, že si všechny ty futuristické studie, které znáte jen z fotografií z časopisů, můžete opravdu důkladně prohlédnout (i se stručným výkladem), ale i proto, že je doplňují třeba také nádherné veterány. I na jejich renovaci se totiž Rinspeed soustředí. My jsme tak mohli obdivovat například předválečnou Alfu Romeo.