Ukázka ruského luxusu s nejdražším obchodem Petrohradu. To je Něvský prospekt

/AUTEM ZA POZNÁNÍM/ Jedna z nejširších ulic Evropy, demonstrace okázalosti a nádhery i sídlo luxusních značek v pasáži se skleněnou střechou. To je hlavní a nejrušnější ulice Petrohradu, které se říká Něvský prospekt. Kvůli reprezentaci zde místní obyvatelé nesměli ani věšet prádlo. Cesta do Petrohradu zabere zhruba 20 hodin, ale rozhodně stojí za to. Do zdejší kavárny chodil i básník Alexandr Puškin.  Petrohrad se nachází u Baltského moře. Podle webového portálu Mapy.cz do velkoměsta osobním vozem dorazíte zhruba za 20 hodin. Web nabízí dvě trasy. Ta rychlejší měří 1806 kilometrů a měla by trvat 19 a půl hodiny. Trasa vede přes polská města Wroclav, Lodž a Varšava. Dále přes Litvu a Lotyšsko.



Na věhlasné ulici je zajímajé i její jméno. „Název ulice se několikrát měnil: Silnice velkého výhledu, Něvskaja perspektivnaja ulica, Něvskij prospekt, v letech 1918–1944 Prospekt 25. října,“ uvádí specializovaný web turistika Turistika.cz

Historie živoucí tepny jednoho z nejkrásnějších ruských měst sahá až do 18. století. Už tehdy bylo jejím úkolem hlavně reprezentovat nádheru a okázalost Ruska. V současné době tento bulvár platí za finanční, komerční a zábavní centrum tohoto ruského velkoměsta.

Ulice má opravdu opulentní rozměry, je 4,5 kilometru dlouhá, její nejužší místo měří 25 metrů, nejširší pak 60 metrů. Její součástí je i několik mostů přes řeky Mojka a Fontánka i Gribojedevův kanál. Během celé trasy se v docházkové vzdálenosti nachází řada ruských památek a architektonických skvostů, v čele se Zimním palácem, Ermitáží či Ruskou národní knihovnou.

První obrysy tohoto místa vzešly z popudu cara Petra I. Velikého už v roce 1711. Během let mělo jít o přímou spojnici mezi obchodním a politickým centrem reprezentovaným budovou Admirality a duchovním světem v podobě kláštera Alexandra Něvského. Se stavbou ulice se začalo na obou jejich koncích. Na jedné straně pracovali švédští zajatci, na straně druhé mniši.

Kromě památek, soch a obelisků, zde najdeme spoustu obchodů, kaváren a restaurací. Patří sem i obchodní domy Gostinyj a Passaž, stojící naproti sobě. Passaž se řadí mezi nejdražší ve městě a chlubí se svou téměř dvoumetrovou skleněnou střechou. Zvláště v období carského Ruska se během výstavby třídy dbalo o její pověst a co největší dechberoucí dojem.

„Každá budova musela mít jednu působivou fasádu obrácenou k ulici a nepřesahovat určitou výšku – žádná budova, kromě kostela, nemohla být vyšší než Zimní palác,“ prozrazuje historický vývoj ulice ruský cestovatelský web s tím, že sama carevna Alžběta Petrovna zakazovala místním lidem sušit oblečení na stromech v blízkosti ulice.

Temnější období této třídy nastalo během druhé světové války, kdy byla terčem odstřelování a často čelila útokům dělostřelectva a letectva. Právě za německého obléhaní byla velmi silně poškozena. Dodnes tuto otřesnou dobu připomíná plechová tabulka na domě č. 14, která informovala obyvatele, aby při dělostřeleckém ostřelování chodili raději po druhé straně ulice.

O zdejším hektickém životě psal již Nikolaj Vasiljevič Gogol. Jeho novela, nazvaná prostě Něvský prospekt, poprvé vyšla roku 1835. Na tomto bulváru stojí také kavárna, do které chodil další slavný ruský autor, básník Alexandr Puškin. Právě odtud zřejmě vedly jeho poslední kroky na souboj, ze kterého nevyvázl živý.

Pro mnoho slavných ruských osobností se Něvský prospekt stal i místem odpočinku. Na půdě kláštera Alexandra Něvského je Tišvinský hřbitov, kde jsou pohřbeny nejslavnější osobnosti ruské kultury včetně Dostojevského a Čajkovského.