První elektrická auta vypadala jako podivné kočáry. Vyráběla se už v 19. století

Nic nového aneb Všechno se opakuje, jenom v pozměněné podobě. Vyprávět by o tom mohli například módní návrháři. Podobná situace je v současnosti kolem senzační vlny elektromobility. Málokdo ale ví, že ta je už druhou v pořadí. První totiž byla zaznamenána už v 19. století. Historie elektromobility sahá do první poloviny devatenáctého století. Za historicky první elektromobil je považován vůz sestavený roku 1835 holandským profesorem Sibrandusem Stratinghem a jeho asistentem Christopherem Beckerem. „Byl to spíše model v měřítku, neměl nabíjecí baterie, ale je považován za první elektromobil na světě,“ informuje v článku Historie elektromobilů aneb vývoj elektroaut web portalridice.cz.

Jan Vejbor v článku Stručná historie elektromobilů na webu elektromobily-os.cz píše, že za nejstarší elektromobil je uváděn elektrický vozík Skota Roberta Andersona sestrojený mezi lety 1832 - 1839. První automobil se spalovacím motorem, který postavil Karl Benz, vznikl až v roce1886. Na portálu cs.wikipedie.org se lze dočíst, že mezi první elektromobily vyvinutými na území českých zemí patří elektromobil Františka Křižíka z roku 1895, poháněný stejnosměrným elektromotorem o výkonu 3,6 kilowat a napájeným olověným akumulátorem se 42 články. Na svém třetím modelu s názvem Landaulet pak Křižík použil dva elektromotory o výkonu 2,2 kW, které byly umístěny v zadních kolech.

• Podívejte se na pět nejpodivnějších elektromobilů v historii:
„Na počátku 20. století jezdilo v USA více elektromobilů než automobilů se spalovacím motorem. Poskytovaly totiž komfort a snadné ovládání. Klasické automobily se musely startovat klikou, byly velmi hlučné a poměrně složité na údržbu,“ píše se na wikipedii. Elektromobily vyráběl před koncem 19. století skoro každý. První elektrická auta ale vypadala spíše jako podivné kočáry, ale bez koní.

Web forbes.cz uvádí, že jak se stále více rozšiřovala elektřina, tak nebyl problém s jejich nabíjením, jen dojezd neměla příliš velký. Tehdejší běžné elektromobily jezdily rychlostí okolo 30 kilometrů v hodině a na jedno nabití dojely do vzdálenosti 60 kilometrů. Pro názornost, na začátku minulého století se samozřejmě neprodávalo tolik aut jako v dnešní době. Třeba ve Spojených státech se ročně prodalo kolem 4 500 vozů, z nich 1 600 bylo elektrických. Tou dobou bylo slovo elektromobil jedním z nejčastěji používaných. Vše změnil vynález elektrického startéru a hlavně sériová výroba modelu T od Henryho Forda, který vytlačil elektromobily z trhu svou spolehlivostí, větším dojezdem a hlavně nízkou cenou.

V ČLÁNKU SI PŘEČTETE:
* Rudý ďábel Jenatzy
* Nová generace elektromobilů

Rok 1859 je považován za rok vzniku nabíjecích akumulátorů, kdy olověný akumulátor vynalezl francouzský fyzik Gaston Planté (22. dubna 1834 – 21. května 1889), o jehož kariéře se můžete dočíst například na portálu wikiwand. Jeho vynález podstatně vylepšil roku 1881 francouzský chemický inženýr Camille Alphonse Faure do víceméně použitelné podoby. „Faureho vylepšení výrazně zvýšila kapacitu takových baterií a vedla přímo k jejich výrobě na průmyslovém měřítko,“ dočtete se na en.wikipedia.org.

Tento vývoj následně vedl k tomu, že se začaly akumulátory i průmyslově vyrábět. První použitelný elektromobil spatřil světlo světa roku 1881 a měl ho na svědomí francouzský vědec Gustave Trouvé. „Byla jím tříkolka jeho přítele Jamese Starleye,“ píše v publikaci History of the Electric Automobile (Society of Automobile Engineers, USA 1993) Ernest Henry Wakefield. Ačkoli tento vynález byl úspěšně testován 19. dubna 1881 na Rue Valois v centru Paříže, Trouvé jej nedokázal patentovat.

Jeden ze světových zlomových okamžiků v rámci elektromobility má na svědomí Belgičan Camille Jenatzy, rodák z  Schaerbeeku, automobilový závodník, konstruktér a podnikatel. Ten jako první pokořil 29. dubna 1899 magickou hranici rychlosti 100 kilometrů v hodině. A nespokojil se jen s pokořením této magické hranice. Ve světě byl Jenatzy známý pod přezdívkou Red Devil - Rudý ďábel.

Portál TipCars.com píše, že ta ho přesně vystihovala, pro výrazný zrzavý plnovous a nezměrný temperament. Neobyčejně divoká jízda a technické znalosti Jenatzyho ostatně dovedly k trojnásobnému překonání rychlostního rekordu na silnici.



Poprvé rychlý Belgičan pokořil rekord 17. ledna 1899 poblíž Paříže s vozem CGA Dogcart, když dosáhl rychlosti 66,66 kilometrů v hodině. O deset dní později, 27. ledna, už dosáhl rychlosti přes 80 kilometrů v hodině. Oba tyto rekordy ale záhy překonal jeho sok hrabě Gaston de Chasseloup-Laubat. Pak ale přišel 29. duben 1899 a historický den, kdy Camille Jenatzy se svým proslulým elektromobilem ve tvaru připomínajícím doutník nebo torpédo rychlostně exceloval.

„Konkrétně z útrob vozu, který dostal jméno La Jamais Contente, v překladu Věčně nespokojená, vytáhl něco málo přes 105 kilometrů v hodině na okruhu v Acheres,“ uvádí francouzský web depris.cephes.free.fr . „Pro srovnání s dnešními elektromobily dodejme, že automobil vážil 1 450 kilogramů,“ upřesňuje web tipcars.com. Karoserii podle něj nechal Jenatzy vyrobit z lehké hliníkové slitiny. Kola byla dřevěná s kaučukovými pneumatikami. Pokud by si někdo chtěl tento historický kousek prohlédnout, musí vydat až na sever Francie do zámku Château de Compiegne. Nabídku k návštěvě muzea automobilů lze najít na webu zámku. O tři roky později, v roce 1902 Jenatzy překonal rychlost 120 kilometrů v hodině a později dokonce i z dnešního pohledu úctyhodných 160 kilometrů v hodině.

Tragédie při lovu. Doplatil na nešťastný žert
Jenatzyho závodní kariéru provázely firmy Mors a Mercedes. Pro německý tým dokonce získal historicky první mezinárodní triumf v irském Athy. Portál cs.wikipedie.org uvádí, že k zásadnímu zlomu v jeho životě došlo v roce 1904 při závodě v Bad Homburgu. Jeho život visel doslova na vlásku, když ho při předjíždění železnice o fous minul vlak. Tento zážitek jeho dravost doživotně utlumil, a tak poté už žádného zásadního závodnického triumfu nedosáhl. Jenatzy ovšem nebyl pouze závodník. Věnoval se konstruktérské profesi a jeho elektromobily se vyráběly na přelomu století ve dvou automobilkách. Konec Jenatzyho života byl nečekaný a tragický. Při lovu v belgických Ardennách se mu stal osudným žertovný kousek. Schoval se v houštinách a předváděl zvuky zvířat. A tak věrohodně, že na něj jeden z účastníků lovu v domnění, že míří na kance, vystřelil. Bohužel tak nespoutaný jezdec, konstruktér a průkopník elektromobility v 8. prosince 1913 nešťastnou náhodou zemřel. „Shodou okolností jeho život vyhasl při převozu v sanitce jeho oblíbené značky Mercedes,“ doplňuje text na webu tipcars.com.

Dnešní generace elektromobilů je o něčem úplně jiném, než byly jejich dědečkové a pradědečkové. Vybavení využívá nejmodernější technologie a je také daleko výkonnější. Podle britského deníku The Economist nahradí elektromobily během právě probíhajícího 21. století spalovací motory.

„Elektromobilita je spolu s obnovitelnou energií součástí dopravní infrastruktury, jež pomáhá zmírnit změny klimatu způsobené vlivem člověka,“ informuje cs.wikipedia.org. Podle ní světoví výrobci, včetně těch evropských, již naplno rozjeli svoje elektrifikační strategie a přechod vývoje a výroby ze spalovacích motorů na bateriové elektromobily.



Elektromobily prorazily už i do motorsportu. Například soutěží v kategorii formulí již do roku 2014. Závody Formula E se konají po celém světě a zúčastňují se jich speciální elektromobily určené pro okruhové závody. Informace o tomto šampionátu podporovaném Automobilovou federací FIA lze sledovat na webu fiaformulae.com.

Generálním partnerem a také společností zajišťující nabíjení závodních vozů je ABB. Těchto závodů se účastní Jaguar, BMW, Mercedes-Benz, Nissan, DS, Porsche a Audi. „Od roku 2018 se jezdí i mistrovství světa cestovních elektromobilů,“ informuje zase web hybrid.cz. V roce 2020 vzniklo také rallye elektromobilů, které se nazývá Extreme E. První automobilka, která se tohoto rallye účastnila byla automobilka Cupra se svým novým SUV.