Veze mě opilec. Za zranění si mohu sám

Lidé, kteří vědomě nasednou do auta s opilým řidičem a při následné nehodě se zraní či zahynou, musí počítat s tím, že za své zranění či smrt nesou spoluzodpovědnost. A i když jsou pojištěni, tak kvůli tomu mohou oni či pozůstalí dostat mnohem nižší odškodné.
Ve svém prosincovém rozhodnutí, které nyní zveřejnil na svých stránkách, to uvedl Nejvyšší soud. A dal tak pojišťovnám, které krátí pojistné u nehod, na nichž se podílel alkohol, do ruky silnou zbraň.
Na soud se obrátila manželka muže, jenž v březnu 2005 zahynul jako spolujezdec při nehodě u Slatiňan na Chrudimsku - vůz na náledí dostal smyk a několikrát se převrátil. Muž měl sice životní pojištění u Generali, ale ta manželce místo sjednaného čtvrtmilionu korun vyplatila o sto tisíc méně. Za zranění si podle pojišťovny částečně mohl sám.

Jak změřit podíl viny?
Čtyřiadvacetiletý mladík, který řídil a vyvázl jen s lehkým zraněním, totiž nejen neměl řidičský průkaz, ale policistům nadýchal 2,17 promile alkoholu. A spolujezdec o tom, že jej veze opilý řidič, bezesporu věděl. Pojišťovna proto zkrátila své plnění o čtyřicet procent.
"V podobných případech je to obvyklé," potvrzuje mluvčí Kooperativy Jiří Cívka.
Jenže zkrácení pojistného se nelíbilo jeho manželce a pojišťovnu žalovala u soudu i o zbylých čtyřicet procent. A Okresní soud v Chrudimi a následně i Krajský soud v Hradci Králové jí daly částečně zapravdu a přikázaly, aby jí pojišťovna doplatila ještě část pojistného - první soud řekl patnáct procent, odvolací přidal dalších pět. "Podíl poškozeného na nehodě spočíval pouze v pasivní roli spolujezdce, proto nedbalostní zavinění může představovat jen 20 procent," uvedl krajský soud po odvolání manželky.

Spokojené pojišťovny
Jenže nyní do případu - tentokrát po dovolání pojišťovny - vstoupil Nejvyšší soud. A předchozí verdikt zrušil. "Riziko dopravní nehody při řízení vozu podnapilou osobou při zhoršené sjízdnosti je natolik vysoké, že přístup spolujezdce, který se rozhodl za takových podmínek jízdu absolvovat, nelze hodnotit jinak než jako krajně riskantní," uvedl s tím, že podíl poškozeného je určitě vyšší než dvacet procent.
Krajský soud teď musí projednat případ znovu - a přesněji určit podíl zavinění spolujezdce. "Limitně se může blížit až jedné polovině," uvedl předseda senátu Nejvyššího soudu Robert Walter.
Ostatně stejně jako manželka neuspěl u soudu i bratr oběti. Ten samostatnou žalobou požadoval jak po řidiči, tak po pojišťovně odškodné sedmdesát tisíc korun. Krajský soud mu přiznal polovinu, ale Nejvyšší soud i tento verdikt zrušil a přikázal projednat znovu.
Samotná Generali sice verdikt nechce komentovat, ale ostatní pojišťovny jej kvitují. "Pokud si spolujezdec sedne k opilému řidiči, pak popírá podíl nahodilosti," říká například mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. "Je to stejné, jako když se na led vydáte v lodičkách a zlomíte si pak nohu," dodává s tím, že pokud se podobné případy dostávají k soudu, tak ty většinou dávají zapravdu krácení pojistného "z výchovných důvodů".
"Jestli si sedám do auta s opilým řidičem, tak je to na moje riziko. A 2,17 promile je už silná opilost, které je těžko si nevšimnout," souhlasí advokát Josef Lžičař, podle něhož je však nutné každý případ a konkrétní procento spoluzodpovědnosti posuzovat jednotlivě.
I samy pojišťovny však přiznávají, že nelze kategoricky říct, že jízda s opilým řidičem automaticky znamená krácení odškodného při případné nehodě.
"Nejde postihnout stopaře, kterému zastaví opilý řidič a během pěti kilometrů vybourá. Ale pokud s ním jedete tři sta kilometrů, on mezitím několikrát zastavil a vy jste i přesto nevystoupil, tak tam ta vaše spoluzodpovědnost už je," vysvětluje Bálek.