U hypermarketů tankuje stále víc řidičů

Konkurenční boj na trhu pohonných hmot je stále urputnější. Již kolem deseti procent tuzemské spotřeby pohonných hmot totiž pochází z čerpacích stanic největších hypermarketů v Česku. A i letos tento podíl dále poroste, odhaduje Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Celkově se v tuzemsku ročně maloobchodně prodá asi šest miliard litrů benzínu a nafty. Obchodní řetězce staví další pumpy a počítají i s nárůstem prodeje v těch stávajících. Už nyní prodává každá ze šedesáti laciných hypermarketových pump v průměru čtyřikrát víc než většina ostatních stanic.
Ještě v roce 2004 provozovaly hypermarkety u nás dohromady deset pump. Hypernovy ze skupiny Ahold mají nyní 21 pump, Tesco otevřelo tento týden v Olomouci svou dvanáctou a chystá letos další dvě. Dvanáct pump má také Makro a jedenáct Globus, který v Liberci na podzim otevře další. Počtem jde tedy jen o zlomek z více než 2300 veřejných čerpaček v Česku. V prodaných litrech už ale představují pro ostatní velkou konkurenci.
Průměrná pumpa hypermarketu dnes podle Václava Louly z ČAPPO a ředitele pro jakost ve společnosti Benzina prodá denně 20 tisíc litrů paliv. Převážně benzínu. Tesco dokonce uvádí někde i přes 26 tisíc litrů za den. "To je u velkých petrolejářských sítí srovnatelné jen někde u dálnic, kde je, na rozdíl od hypermarketů, i vysoká spotřeba nafty pro kamiony," říká Loula. Odhaduje, že v Česku hypermarkety postaví do roku 2010 ještě dvacet až pětadvacet dalších čerpaček.
Hypermarkety, jako jsou Hypernova, Tesco, Globus a Makro, nepotřebují na palivech vydělat, slouží jim hlavně k přilákání zákazníků do přilehlých nákupních center. Ceny za litr mají zhruba o korunu až dvě nižší než republikový průměr, který se u Naturalu 95 aktuálně blíží 29 korunám za litr. Kdo u nich tankuje, už si také nakoupí i potraviny. A naopak.

TIP: Nad zadním pohonem se smráká

"Jedná se o doplňkovou službu. Ale stále žádanější," říká jednatel sítě Globus Petr Vyhnálek. "Skoro všichni, kdo u nás berou benzín, jsou zákazníky našich velkoobchodů," tvrdí mluvčí Makra Markéta Světlíková. "Denně zjišťujeme okolní ceny a nastavuje hned ty nejnižší v celém regionu," doplňuje mluvčí Tesca Jana Matoušková. Všichni tvrdí, že nabízejí nejnižší ceny a že prodávají s minimální marží, ale ne pod nákupní cenou.
Obrovské prodeje ubírají zákazníky všem ostatním pumpařům, kteří z prodeje paliv musí vytvářet zisk a z něj platit veškeré náklady. "Pumpy hypermarketů nemusí vydělat na mzdy a podobně. Tyto náklady pokrývají z vedlejšího obchodu. Proti tomu my těžko můžeme bojovat," říká šéf Společenství čerpacích stanic v ČR Ivan Indráček.
Boj s lacinou konkurencí zažívají i petrolejáři v zemích, kde už pumpy hypermarketů mají také silnou pozici - například Francii, Anglii, zčásti v Německu.
Počtem 319 pump vede trh Benzina, která prodává zhruba 17 procent paliv v Česku. OMV u nás provozuje 208 čerpaček, které prodají 18 procent všech paliv na maloobchodním trhu. Necelých 200 méně výkonných pump značky Euro Oil má u nás Čepro.