Mezinárodní cena Motor roku je pro výrobce automobilů jedním z nejvýznamnějších ocenění. Porota složená z 84 uznávaných odborných novinářů z 34 zemí sestavila žebříček na základě testů nejnovějších modelů, při kterých hledala motory nabízející nejlepší potěšení z řízení, nejlepší výkony, nejnižší spotřebu a použití nejmodernějších technologií. Pohonné jednotky se hodnotí v rámci jednotlivých kategorií na základě udělených bodů.
Začneme třídou „litrů“, tedy motory se zdvihovým objemem do jednoho litru. Tu už poněkolikáté vyhrál EcoBoost od Fordu s 444 body, s velkým náskokem před tříválcem od GM, který získal 176 bodů. Třetí příčku obsadil range extender v BMW i3 s výsledkem 163 bodů.
Třída od 1,0 do 1,4 l vypadá následovně: první se umístil turbomotor PureTech 1.2 od PSA (243 b), následovaný jednotkou Volkswagen 1.4 turbo-kompresor (174 b) a Volkswagen 1.4 turbo-hybrid (165 b).
TIP: Úsporné motory ve výsledku neušetří
Objemovou třídu od 1,4 do 1,8 litru ovládla patnáctistovka z BMW i8, druhý je 1.8 TFSI od Audi. Bronzová příčka náleží šestnáctistovce ze společného vývoje BMW a PSA.
Prvenství v kategorii od 1,8 l do 2,0 l patří jednotce Mercedes-AMG 2.0 turbo, následuje dvoulitr TSI od Volkswagenu a dvoulitrový turbodiesel od BMW.
Od 2,0 do 2,5 l vyhodnotili novináři jako nejlepší pětiválec od Audi, druhý skončil turbodiesel 2,2 l od Mazdy a na třetí příčce skončil 2,3litrový přeplňovaný čtyřválec EcoBoost od Fordu.
Kategorii do tří litrů jasně ovládl řadový šestiválec TwinTurbo od BMW, který bral první dvě příčky. Stupně vítězů uzavírá 2,7litrový boxer od Porsche. Vítězství ve třídě od 3 do 4 litrů obdržela jednotka V8 3,8 twin-turbo od McLarenu, následovaná V8 4.0 biturbem od Mercedes-AMG. Mezi nejlepší tři se vešel také atmosférický 3,8litrový boxer Porsche.
Nejvyšší objemová kategorie nad čtyři litry znamená největší úspěch pro Ferrari s motorem V8 4,5 l. Italský výrobce bral také druhé místo s agregátem V12 6.3 z modelu Berlinetta. Bronz patří osmiválcovému 5,5 l od AMG.
Jelikož letošní ročník byl doslova ve znamení těch (papírově) nejúspornějších motorů, lze si oprávněně položit otázku, jakou mají tato ocenění vůbec váhu. Vždyť jako nejlepší se vlastně ukázaly motory s nejnižšími emisemi a spotřebou paliva, které sice deklarované parametry splní v laboratorních podmínkách, ale realita bývá často úplně jiná. Na diesely jakoby se zapomnělo, norma Euro 6 jim zavařila. Jestli to takhle půjde dál, je možné, že brzy budou jako motory roku oceňovány jedno nebo dvouválce s nejméně třemi turbodmychadly…