Dopravní policie a odtahovka - funguje korupce?

Díky úplatné dopravní policii se na českém trhu uživí desítky malých asistenčních firem. Antikorupční tažení má zatím nulové výsledky, ale v některých případech by k nápravě mohli přispět i sami účastníci nehod. Dopravní nehoda je sama o sobě nepříjemná věc, a to i když nedojde ke zranění. Nutkání nechat vyřizování všech náležitostí s tím spojených na někom jiném je v tu chvíli velmi silné. Nemusí se však vyplatit.

Jedu náhodou kolem...
Modelový případ: pan Novák zaspal na semaforu, řidič v autě stojícím za ním se rozjel. Rána jak z děla nejenže pana Nováka probudila, ale navíc zkrátila zadní část jeho limuzíny o polovinu. A auto po nárazu nešlo oživit. I když kromě leknutí nedošlo k žádným škodám na zdraví, bylo zjevné, že oprava značně převýší 50 tisíc korun a že tudíž je nutné volat policii.
Policejní hlídka přijela - a vzápětí za ní, zázračně rychle, hned asistenční odtahová služba. Pan Novák, jsa lehce otřesen, to ocenil; aspoň nebude muset čekat. Hoši z odtahovky se hned vytasili s tiskopisem plné moci a příslibem, že současně s tím vyřídí i všechno papírování kolem nehody, zajistí servis a opravu auta. Všechno samozřejmě zadarmo, protože náklady hradí pojišťovna viníka z jeho povinného ručení (přesně: z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Mají pravdu, ve většině případů to tak je, ale...
Neobvykle rychlý příjezd neznámé asistenční služby může naznačovat, že její majitelé či zaměstnanci jsou v dobrých vztazích s policisty. Ti jim v pravý čas oznámí, kde je nepojízdné auto, které mohou odtáhnout do spřáteleného servisu. A protože nic není zadarmo, něco musí dostat příslušník, něco si nárokuje servis a ještě musí zbýt nějaký zisk pro asistenční firmu, většina takových případů se vyznačuje značně nadnesenou cenou, kterou servis účtuje.
Pojišťovna viníka, která dostane od servisu účet, někdy nestačí žasnout. Experti z oboru dokonce tvrdí, že v případech, kdy zasahují "okolo náhodně jedoucí" malé asistenční společnosti, bývá účet nadhodnocen skoro vždycky. A ani v případě, kdy výsledná faktura zní na vcelku rozumnou a nenapadnutelnou částku, to neznamená, že nemůže jít o podvod. Nejsou totiž nijak výjimečné případy, kdy se auto opravuje z dílů z vrakoviště a faktura přitom uvádí použití originálních dílů. Kontrola ze strany poškozeného či pojišťovny ex post je prakticky vyloučená.
Pokud pojišťovna usoudí, že cena je nadhodnocená, zaplatí jen cenu obvyklou. A zbytek jde na vrub samotného poškozeného.

Pojišťovna doporučuje
Nedávná kauza pěti policistů, kteří byli obviněni z korupce a z napojení na asistenční služby, je podle odborníků z pojišťovacího a asistenčního byznysu jen kapkou v moři. To ostatně přiznává i inspekce ministra vnitra, která předpokládá, že další stíhání přibudou. Podobně lehce přelstít pojišťovnu v západoevropských zemích by se asi nepodařilo; nehledě na to, že korupce mezi dopravní policií je na Západě přece jen výrazně nižší. Za českou realitu do značné míry může fakt, že zákony v ČR (zákon o povinném ručení) garantují proplacení způsobené škody z pojistky, přičemž nijak neomezují okruh "pomocníků", kteří se na opravě podílejí. Zdá se, že za současné legislativy obrana tedy neexistuje (kromě důslednějšího postihu zkorumpovaných policistů).
A přece: pokusit se snížit pravděpodobnost vzniku takového jednání může každý účastník dopravní nehody, samozřejmě pokud zůstane nezraněn a není v šoku. Povinné ručení je, jak sám název praví, povinné, má je tedy každý řidič, resp. vlastník automobilu. Při sjednávání této pojistky mu pojišťovna pravděpodobně sdělila, se kterou asistenční službou má uzavřenou smlouvu. Může to být jedna, ale i víc asistenčních společností, které pojišťovna klientům doporučuje využít v případě nehody, jenž se kryje z povinného ručení. Pojišťovna to však nikomu nemůže nařídit.
Vedle asistence z povinného ručení může mít vlastník motorového vozidla teoreticky ještě další doporučenou firmu, a to tu, s níž spolupracuje pojišťovna, která vede jeho havarijní pojistku. Ne vždy totiž musí mít řidiči na obojí druh pojištění stejný pojišťovací ústav.
Má-li viník nehody například povinné ručení sjednané s Českou pojišťovnou, doporučuje se volat International SOS. Když jste ale sami nabourali do stromu a máte uzavřenou havarijní pojistku u Generali, je zase nejlepší vyřizovat všechno se zapojením Europ Assistance. Rozsah služeb, který asistenční společnosti nabízejí, se liší podle uzavřené základní pojistky.
Asistenční firmy jsou k dispozici 24 hodin denně. A to nejen ty, které jsou smluvně svázány s pojišťovnami. Asistenční služby (bez rizika podvodu) nabízejí i výrobci vozidel, importéři a někteří prodejci automobilů, dokonce i některé z větších servisů. Takové firmy se využívají většinou v případě, že auto z nějakého důvodu nejede (zejména, je-li v záruce), popřípadě vůz někdo ukradne. Některé asistenční společnosti nabízejí v takových případech i ubytování, odeslání náhradních dílů do zahraničí či finanční pomoc. Vyřídí ale i vše potřebné, pokud jde o nehodu - odtah i opravu.
Podobně jako velké asistenční služby pracující pro pojišťovny zajišťují i importéři a dealeři servis po celé Evropě.
Vedle asistenčních služeb pojišťoven a výrobců vozidel existují i specializované nezávislé firmy typu ABA či ÚAMK. Ani v případě využití těchto společností by neměl být s vyřizováním události problém. Ovšem pozor, pokud si klient zavolá ABU jako viník nehody, Česká pojišťovna mu tento odtah podle zkušenosti řidičů neproplatí, protože klient nevyužil smluvní asistenční společnost.

TIP: Asistenční služby: pomohou s problémy, na které nestačíte

Hlídači nákladů
Asistenční firmy mají na jedné straně za svého klienta účastníka dopravní nehody s nepojízdným vozem, na druhé straně pojišťovnu (servis, dealera), s níž mají uzavřenou smlouvu. A pro ně jsou vlastně jakýmsi hlídačem nákladů spojených s havárií či poškozením auta. Součástí smlouvy mezi pojišťovnou a firmou je většinou i seznam autorizovaných servisů, kde se auto musí opravit, fixní ceny za odtah (podle vzdálenosti) a další náležitosti.
Pojišťovny a další významné subjekty na automobilovém trhu v České republice mají uzavřené exkluzivní smlouvy s tzv. velkou pětkou z řad evropských asistenčních firem. Většina těchto společností je svázána s mezinárodní pojišťovnou. Například strategickým partnerem Mondial Assistance je pojišťovna Allianz, do skupiny Generali zase patří jako partner Europ Assistance, společnost AXA zajišťující asistenční služby spadá pod pojišťovací ústav stejného jména. Samostatnou mezinárodní firmou v oboru, která není zastřešena žádnou pojišťovnou, je International SOS Assistance. Patří k největším společnostem svého druhu v Evropě a jejích služeb využívá Česká pojišťovna (služba pod názvem ČP Asistent).

Malí, rychlí, šikovní
Vedle těchto velkých společností ale na tuzemském trhu působí několik desítek menších firem, o nichž byla řeč už na začátku. Nemají uzavřenou smlouvu s žádnou finanční skupinou ani importérem. Nemusí to nutně být podvodníci, ale pak je jejich přežití na trhu velmi obtížné. Mohou vsadit na inzerci a na své známé. Ale pravděpodobnost, že by se náhodou naskytly u dopravní nehody, kde by mohly zasáhnout, je málo pravděpodobná.
Pokud přijde hláška od policie, je to jiné. Stačí rychle dorazit, zjistit, kdo je poškozený a kdo viník, a zda má alespoň jeden z účastníků nehody uzavřené povinné ručení. Ze zákona totiž vyplývá, že ručení poškozenému garantuje zaplacení škody, a to bez ohledu na to, kdo opravu provádí. V případě, že viník nemá uzavřenou pojistku (čímž samozřejmě porušuje zákon, protože je to povinné), peníze proplácí pojišťovna poškozeného a vymáhá je pak na viníkovi.
Podle zjištění Ekonoma nezná velká část řidičů ani postup při vyřizování dopravní nehody, natož pak aby znali asistenční službu, kterou by bylo v jejich případě nejlepší volat. Ve srovnání s tím jsou řidiči v západní Evropě poučení daleko lépe. Navíc tam malé asistenční služby ani neexistují; a ty velké jsou povinny přijet na místo nehody v předem nasmlouvaném čase, například do hodiny.

Svobodná vůle
Jak na to v Česku? Je fakt, že policejní prezidium už loni policistům zakázalo volat k nehodě spřátelenou asistenční službu. Valný výsledek to nepřineslo, i když podle závazného pokynu by policista na místě dopravní nehody vůbec neměl sám kontaktovat žádnou asistenční službu. Měl by jen zjistit, kde je auto pojištěno, nahlásit to na operační centrálu a ta by teprve měla volat příslušnou asistenční službu. Pokud jedná jinak, jedná v rozporu s předpisy a měl by být potrestán. Policejní prezidium slibuje, že zpřísní kontroly v terénu.
Také samy pojišťovny ve vlastním zájmu klientům dnes více zdůrazňují, aby volali smluvní firmu. "Nutit nikoho nemůžeme, všem ale radíme, aby volali výhradně ČP Asistent, protože tím pádem pak nemusí mít problémy s proplacením," říká Václav Bálek, tiskový mluvčí České pojišťovny. Jinak se pojišťovny ani bránit nemohou. Bálek je toho názoru, že změna zákona by tento problém nevyřešila. "Je svobodnou vůlí klienta, zda nabízenou službu se 100% garancí úhrady využije, nebo z jakýchkoliv důvodů zvolí jinou formu odtahu." A důvod může být třeba i na pohled docela rozumný: povinností majitele nepojízdného auta, respektive řidiče, je co nejrychleji odstranit překážku z dopravní komunikace. A když náhodou přijede rychle jiná odtahovka...
Nicméně podíl pojistných případů, kdy Česká pojišťovna nevyplatila nárokovanou částku nebo její část (třeba z důvodů, že se ukázalo, že servis podváděl, policie pochybila apod.), není úplně zanedbatelný. Pohybuje se v jednotkách procent.