Ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) dnes nese na zasedání vlády návrh změn silničního zákona, které chce ještě tento měsíc předat poslancům. Zákon sice začal platit teprve před dvěma měsíci, po vlně kritiky především z řad politiků by se měl výrazně zmírnit.
Přitom právě přísnost zákona je hlavním důvodem toho, že za uplynulé dva měsíce ubylo na českých silnicích v porovnání s loňskými prázdninovými měsíci devětasedmdesát mrtvých. To je nejen pokles o více než třetinu, ale je to nejnižší počet mrtvých za posledních 36 let.
Jak obejít zákon
Ministr dopravy tvrdí, že je potřeba ze zákona odstranit některé nesmysly, jako je třeba padesátitisícová pokuta pro cyklistu, který upadne a zraní sám sebe. Ve skutečnosti však změna zákona má skrývat mnohem víc: zrušení spodních hranic pokut, snížení počtu bodů za některé přestupky a další zmírnění.
Tento přístup přitom charakterizuje obecný český postoj k pravidlům.
Když jsou moc tvrdá, buď je obejdeme, nebo je změníme. V případě silničního zákona platí oboje. Někteří řidiči (i policisté) využili jeho chyb - tvrdí třeba, že vůz řídil jejich příbuzný, proti kterému ze zákona nemusí svědčit. A když už o řidičský průkaz přijdou, nechávají si ho vystavit v cizině a v Česku dál jezdí.
Přitom nový silniční zákon dokázal díky své přísnosti změnit i nešvary, které byly proti regulím i před platností novely zákona.
Třeba parkování na místech pro zdravotně postižené, typické především pro hlavní město. Pražští strážníci takto každý měsíc až do letošního června přistihli průměrně dva tisíce řidičů. "V červenci a srpnu jejich počet poklesl o zhruba tři čtvrtiny," říká mluvčí městské policie Vilma Častová.
Řidičům totiž od července hrozí, že za parkování na vyhrazeném místě pro zdravotně postižené nejen zaplatí vysoké pokuty, ale přijdou na šest měsíců až jeden rok o řidičský průkaz. A právě hrozbu odebrání řidičského průkazu má nynější změna zákona odstranit.
TIP: Novely posilují pravomoci strážníkůKdyž jde o peníze
Dalším důvodem, proč dodržovat některá pravidla, je pro Čechy motivace penězi. To platí třeba v případě povinnosti označení psů čipem, která platí pro zvířata, jejichž majitelé žijí v hlavním městě. Počet neoznačených psů se stále snižuje.
Zatímco náměstek primátora Rudolf Blažek je "příjemně překvapen, protože to znamená, že si chovatelé uvědomují, že mít psa označeného by měla být samozřejmost," důvod je skutečně v penězích. Majitel za označeného psa totiž ušetří až několik set korun ročně na poplatcích .
Většinou však lidé na dodržování pravidel příliš nehledí. Dokazuje to například stále se zvyšující počet černých pasažérů, kteří jezdí hromadnou dopravou. A to nejen v Praze, ale třeba i Pardubicích, Hradci Králové nebo Ostravě. Tam například nyní chtějí zvýšit počet revizorů, kteří se zaměří hlavně na noční černé pasažéry.
Zkušenost z Prahy, kde od května pracuje o čtvrtinu kontrolorů více než předtím, však ukazuje, že to je snaha marná. V posledních měsících chytí pražští revizoři vždy stejný počet lidí bez jízdenky - měsíčně kolem 25 tisíc. Dopravní podnik sice zvedl pokuty, zároveň se však i zvýšila cena jízdného.
Podobně na tom je i respektování zákona, který od letošního ledna zakazuje kouřit na zastávkách městské dopravy. Zatímco první dva měsíce, kdy vše sledovala média, lidé zákaz alespoň trochu dodržovali, od března počet kuřáků na zastávkách roste. A místo, aby kuřáci nařízení respektovali, začalo se diskutovat o definici ohraničení prostoru zastávky.