Koupil jsem feldu pick-up v ostravských ačkach (AAA) jako ojetou s udaným nájezdem 183.000 km (jestli to byla pravda, nevím, ale víte jak to v bazarech chodí).
Hned po koupi klasika, výměna olejů (i převodovka), filtrů, svíček, šmirglování měděných kontaktů, výměna kostřicího kablu, obslužné řemeny, nové prachovky na poloosách, bužirky na kable v rizikových místech karoserie - proti zkratům, uhlíky v alternátoru, čepy řízení a promazat veškerá potřebná místa. Taky jsem vyčistil kartáčem chladič - doma ve vaně a vyčistil a opravil veškeré "vodní cesty" s výměnou chladící kapaliny (na -40°C).
Po asi 10.000 km jsem ji nechal předělat na LPG (věneček do ssaní) s válcovou 100 litrovou nádrží vzadu.
Najel jsem na LPG (se starty na benzín + zahřátí) 272.000 km za 5 let mého uzitkování tohoto auta.
Tedy suma-sumarum 465.000 km !!
Olej jsem lil 15W/40 s vybranými aditivy, výměny cca po 15.000 km, při tom filtry, vč. filtru LPG a aditivem do plynové nádrže co třetí nádrž. Co 2 roky se měnily veškeré gumy na LPG. A co 50.000 km palivový filtr u nádrže. Zadní tlumiče (pouzdra) byly vyvářeny už při koupi a rovněž byly nové tlumiče přední (podložil jsem 2 gumama na každé straně - zvýšení o cca 5 cm).
Opravy, jednou homokineticky kloub s prachovkami, jednou výfuk - zadek, 2x zadní pravá osa (mechanik stál za 2 věci), jednou palivové čerpadlo s filtry, jednou uhlík na alternátoru a párkrát žárovky a pojistky na elektrice. Taky mi prasknulo šoferovic sedadlo a to jsem si vypodložil cihlami.
Jednou při návratu z jižní Moravy se mi v noci ve vesnici před Přerovem v zatáčce zadřelo levé zadní ložisko. Rozebráno a rozpohybováno tak jak auto stálo na kraji cesty 1. třídy, ráno v neděli. Nákladní vozy mi projížděly půl metru za zády a na chodníku se křižovala babka jdoucí do kostela, jejíž slova "budu se za vás modlit" asi už nikdy nezapomenu.
Ke konci jsem už Mohelnický kopec vyjížděl s naloženým vozíkem na 2-ku (a za mnou kolona snad kilometr) a podobně to bylo i jinde. Ale sólo to jezdilo docela obstojně.
Pak mi odešlo těsnění pod hlavou, rachotil řetěz, a koroze zadní části auta mě přesvědčila ho odstavit na zahradu. A tam stojí, coby kurnik na kolečkách, dodnes.
A perlička nakonec...
Vzadu v plastové boudě jsem měl položená napříč hoblována prkna a při své délce 190 cm jsem se tam dokázal "z roha do roha" krásně vejít. S polštářem pod hlavou (někdy pouze s botama), na karimatce a pod dekou to bylo nejlepší místo na odpočinek na cestách. Hotel, který mne nestal ani korunu navíc.