Martin Vaculík napísal:
Motor 2,0i 16V Turbo (kolem 140 kW)je velmi nespolehlivý všude, kde se kdy vyskytnul. Tím spolehlivým autor myslel pětiválecl 2,0i 20V turbo (162 kW), který známe z posledních Fiatů Coupé a Lancií Kappa. Ten však v deltě nebyl. Delta Turbo 16V raději nebrat, pokud nejste expert na Italy. (já bych jí mít mohl, vím co dělat, aby mi tento motor nezakukal, jinak většinou končí při 100 tis s ojnicí skrz blok)
Tento omyl, který píšete zcela evidentně bez jakýchkoli osobních zkušeností, je na českém internetu velmi oblíbeným klišé. Myslím si, že jeho původcem je jakýsi pan Vacilík, zřejmě také na slovo vzatý "odborník"., který v životě neoptevřel ani kapotu. Takže jak se věci mají: přesně opačně, než píšete! 16v turbomotor je právě a přesně ten, s nímž Lancia získala celkem 6 titulů mistra světa v rallye. Je to přesně ten velmi robustní, spolehlivý, úžasně dynamický a překvapivě jednoduchý motor. Bohužel těžký s velkým momentem setrvačnosti... Je postaven pouze na kvalitě a robustnosti jednotlivých komponentů a přesném dílenském zpracování. Jinak je doslova primitivně jednoduchý. A možná proto tak dobrý.
Jeho největším plusem je sktečnost, že krom Themy a Kappy se obvykle (Delta Integrale, Delta II, Coupé 16v TB, AR 155 Q4) kombinoval se špičkovou a spolehlivou elektronikou Magneti-Marelli IAW 4W.
Ač mi prošlo rukama dpbrých 50 těchto motorů, ANI V JEDNOM PŘÍPADĚ neprošla ojnice skrz blok, a to ani po 500 000 km. Kde se tento nesmysl vzal: obvyklý problém všech turbomotorů je teplotní citlivost. Studený olej s příliš vysokou viskozitou a vysokým tlakem nevytvoří dostatečně pevnou nosnou celistvou plochu. Když v -15 °C hlupák nastartuje takový motor a prožene jej několikrát na plný plyn, odejdou krom turba i hlavní ložiska motoru (obvykle vzápětí). Přitom stačí jen počkat, až se olej zahřeje na provozní teplotu, a můžete motoru nakládat, jak je libo. Tato vlastnost je společná VŠEM turbomotorům (i atmosférákům s vyšším kompr. poměrem) bez rozdílu značky a původu. U Fiatů byl ale trochu problém v tom, že výrobce měl již v polovině 80. let min, století velmi vysoké nároky na přesnost uložení kliky (max. přípustná ovalita 0,007 mm!!!). A pokud jednou na motoru odejdou hlavní lágry, je zpravidla klika nepoužitelná a za 72 000 Kč (!!!) se musela koupit nová pro opravu motoru. Na to se samozřejmě čeští šetřiví a vševědoucí diletanti vykašlali, vydřenou kliku obrousili i o několik milimetrů a použili originální ložiska. Výsledkem takové prasečiny byly obrovské vůle v uložení klikového mechanismu, které v krajním případě mohly být i příčinou, že ojnice proletěla vanou. Ale s tím Lancia neměla vlbec nic společného! Příčinou byl český/německý diletatnt, nikoli výrobce! Takto zpras... opravená auta pak šla z ruky do ruky a každému ten motor kleknul, každý zjistil, že oprava toho motoru ho vyjde na cca 100 000 Kč a tak motor opět nechal zpras... opravit po českoněmecku a prodal dál.... a tak stále dokola...
Dvacetiventil je bohužel již komerčním produktem a jeho životnost i vytrvalost je niží než u 16v. Kombinoval se s průměrným turbodmychadlem, kvůli čemuž dostal variabilní sací vačku (aby se eliminovalo horší turbo). Rovněž elektronika Bosch Motronic, s níž se výhradně kombinoval je - budeme-li hodně moc tolerantní - hodně podprůměrná a poruchová. Kromě závad elektroniky, které jsou typicky pro Bosch velmi časté, se přeplňovaný pětiválec potýká s praskáním svodů, je náchylný na teploty mnohem víc než čtyřválec a snad jsem neviděl jediný 20v TB, který by přežil 300 000 km, tedy hranice, které se 16v TB dožívá zcela běžně. Ale pokud koupíte na jihu Evropy třeba pěknou Kappu 20v TB po člověku a ne zvířeti, můžete s ní zažít velmi příjemné desítky i stovky tisíc kilometrů. Je to v lidech, ne v těch motorech...