Štvrtok 29.12.2011 18:06,
pár dalších příspěvků
Před stádem dobytka jsem zastavil v bezpečné vzdálenosti, což však nerespektovaly felicie a fabie za mnou, takže ty krávy stejně spustily řetězovou reakci.
Svědka nehody jsem měl, ale když jsem ho požádal o svědectví v můj prospěch, řekl pouze, že má svých starostí dost a že už jednou seděl.
V obytném přívěsu byla sada nádobí, dva spací pytle, nějaké konzervy a rozehraná šachová hra. Zmizelo všechno vyjma několika pionů a střelce, kteří se skryli na podlaze.
Když auto sjelo z cesty, vyletěl jsem ven. Později mě v příkopu našla toulavá kočka.
Jela jsem poměrně pomalu, proto nechápu, že jsem to auto přede mnou dojela.
Jel jsem asi 67 km/h a najednou bác, rána jako z děla. Říkám si, co se děje? Asi jdou po nás. Nešli. Byl to kámen z auta jedoucího před námi.
Zařazoval jsem se do pravého pruhu s blinkrem před autobus, a to předepsanou rychlostí. Niki Lauda za mnou nevydržel čekat, rozhodl se pro rychlou akci a vyhrál. Právně jsem viník asi já.
"Auto mám poškozené a prohlídku potřebuji udělat hlavně rychle," hlásí muž pojišťovně. "Tak si pište kontaktní osoby: pan Rychlý a pan Pospíšil…"
Za stěračem auta nabouraného na parkovišti byla cedulka a na ní zpráva: Jak tohle píšu, sleduje mě několik lidí, kteří si myslí, že sem píšu svoje jméno, adresu a číslo havarijního pojištění. Ale není to tak.
Hlášení klienta: "Paní ve snaze zaparkovat nabořila nejdřív jeden a následně i druhý vůz. Když pochopila, že se na vybrané místo nevejde, snažila se zaparkovat v mezeře vedle mého vozu. Přitom ale nacouvala do třetího auta. Vystoupil jsem z vozu a chtěl paní navést, jenže ona si spletla rychlosti a přimáčkla mě k vozu. Při vystupování z auta mě pak udeřila dveřmi do hlavy. Víc už si nepamatuji."
reagovať